Archiv akcí 


NOC V KNIHOVNĚ 2017

Noc v knihovně letos probíhala od "děsivého" pátku 13. října 2017 do ospalé soboty 14. října 2017. Spolu s žáky 2. třídy ZŠ nás čekalo napínavé indiánské dobrodružství. Po večerním příchodu všech nocležníků do dětského oddělení knihovny jsme začali s výrobou indiánských čelenek. Každý si na svou čelenku napsal své perfektně promyšlené indiánské jméno. (Děravá bota, Tichá voda, atd.) Po slavnostním očelenkování všech přítomných hlav jsme se podle barev (červená, bílá) rozdělili do dvou přátelských kmenů.        

Po dlouhém zkoušení, zda každému svítí jeho elektrická pochodeň (baterka), jsme vyrazili na indiánský běh do "věčných lovišť".  Během strastiplné cesty, kterou měl každý kmen jinou, jsme se s bratry a sestrami dozvěděli pár informací o indiánech. (v čem bydlí, jaké předměty používají, jejich pozdrav, kdo je to stopař, jaké stopy mají různá zvířata a jak se zdobí indiáni válečnými barvami).
Velice tichým indiánským během jsme se dostali do "věčných lovišť" na zahradě Mateřské školy v Milíně. Následovala lahodná večeře ve venkovním altánu a indiánská stezka odvahy. Její trasu museli indiáni nalézt podle stop a na konci na ně čekal náčelník Tichá voda. Jelikož byli všichni indiáni dobře připraveni a uměli správně pozdravit, na žádné skalpy nedošlo (i když se jich tam několik válelo z dřívějška).  Po podepsání - indiánským obrázkovým písmem - jsme se vrátili do našeho tábora v knihovně. Následovala chvilka hraní loutkového divadla a příprava spacích místeček. Po zdařilé výměně měl každý svůj spací pytel a mohlo se zalehnout.
Po ranním budíčku bylo zjištěno, že i přes hrozivé datum pátek 13. nikdo z třinácti dětí nezmizel, nebyl zraněn ani skalpován. Následovala už jen vynikající snídaně a odchod s rodiči domů.


RODINNÉ ČTENÍ 2017

V sobotu 7. října 2017 přepralo sluníčko dešťové mraky a zvědavě shlíželo na účastníky akce, kterou v dopoledních hodinách pořádala milínská knihovna pod širým nebem. Akce - Rodinné čtení měla upozornit na prospěšnost a smysluplnost čtení dětem již od miminkovském věku. Číst dětem pohádky nebo různé dětské knížky, příběhy či leporela je velice prospěšné (rozvíjí komunikační dovednosti, podporuje soustředění, rozšiřuje slovní zásobu, získávání informací). I když to většina dospělých ví, ne vždy si k tomu najde čas a prostor.

Jelikož knihovnice by rády, aby tomu bylo jinak, přišly s ,,osvětovou myšlenkou" do mateřské školy. Tam rozdaly mezi děti pozvánky na akci a čekaly kolik rodin na akci přijde. Nebylo to co do počtu mnoho. Dorazily však samé kvalitní a evidentně domácí čtení praktikující vzorky :-). Takže si hravě poradili se čtením a otázkami k textu. Rodičům i dětem moc děkujeme za účast a přejeme jim, abych čtení u nich doma pokračovalo dlouho, dlouho... A na ostatní dospělé i dětské čtenáře se těšíme při další akci. Nebojte se, my Vám pokoj nedáme! :-)


TÝDEN KNIHOVEN 2017

V rámci Týdne knihoven zorganizovala milínská knihovna ve dnech 2. - 7. října 2017 řadu akcí zaměřených na podporu čtenářství. Navštívili jsme všechny třídy zdejší MŠ s pozvánkou na Rodinné čtení.        

      To se uskutečnilo v sobotu dopoledne za krásného počasí, takže jsme čas nad knihami mohli strávit na zahradě venku. Symbolicky jsme se usadili pod ozdobený Knihovnický strom přání. Na něm visí "tajná" přání návštěvníků, která jsou umístěna do bílých a červených "kokonů". Necháme osudu, jak se přáníčka budou či nebudou vyplňovat...
Návštěvníci měli možnost vyplnit krátkou soutěžní anketu o spokojenosti (nespokojenosti) s knihovnou. Anonymní vzkazy jsou k vidění v přízemí knihovny. Našel se i jeden soutěžní lístek (s uvedeným telefonním číslem), který získává slíbený dárek. Jsme v knihovně, takže čokoláda to nebude...
Další akcí bylo nocování druháčků v knihovně.      


SKÁKACÍ HRAD 2017

Trochu netradičně jsem se letos loučili s prázdninami a zároveň vítali další školní rok. V areálu před knihovnou vyrostl začátkem září v odpoledních hodinách nafukovací skákací hrad, a čekal tu na dětské návštěvníky. Ti pak měli  jedinečnou možnost symbolicky vyskočit z prázdnin a skočit rovnýma nohama do školních lavic. O rovných nohách to pravda moc nebylo, k vidění byla spíš všelijaká salta a akrobatické skoky. Díky slunému počasí a MAS Podbrdsko (hrad zapůjčila) to byla milá mini akce.


PASOVÁNÍ NA ČTENÁŘE 2017

Slavnostní azároveň hravé pasování prvňáčků na čtenáře se uskutečnilo v Milíně 15.června 2017. Celý "obřad" se odehrával nejen v knihovně pro děti, ale i v zahraděa na balkonu, který byl pro ten účel jaksepatří vyzdoben.

            Děti z 1. třídy základní školy pochopitelně už nějaký pátek do knihovny chodily. Tentokrát však při své společné návštěvě měly prokázat, že jejich čtenářské dovednosti mají již punc opravdovosti a že si zaslouží být povýšeni do stavu "opravdový čtenář" se všemi právy, které k tomuto titulu náleží. A jisté znalosti musely prokázat i paní učitelky, které děti doprovázely.

Co je tedy vše v knihovně čekalo a neminulo?

Nejprve si museli v zahradním altánu pozorně vyslechnout začátek příběhu z knihy Lapálie v Lampálii. (Kniha z projektu Knížka pro prvňáčka. Je možno podpořit v rámci chvályhodné internetové aktivity www.ctenipomaha.cz) Příběh o malých lampálech byl inspirací pro celý program pasování. Děti měli za úkol zbudovat jakousi provizorní zemi Lampálii pod stromem v zahradě, k čemuž si potřebovali vyrobit lampu s řádným svitem, společně ji pod strom dopravit, pěkně si posvítit na úkoly, které tam na ně čekaly. Pochopitelně úkoly byly spojené s písmenky a čtením, vše zakomponované do hádanek a rébusů.

            Teprve poté se prvňáčci shromáždili k slavnostní přísaze. Svůj slib stvrdili přiložením dvou prstů na největší knihu z majetku milínské knihovny (Království české). Jelikož všechny úkoly a záludnosti předcházející pasování splnily děti na výbornou, mohly být konečně pasovány.

            Domů na prázdniny si krom zážitku odnášeli budoucí druháci knihu (co by si z knihovny také nesli jiného, že?) a důležitý dokument - glejt na ochranu čtenářů a jejich nabytých čtenářských dovedností. Celá akce se odehrávala za nádherného počasí a za asistence knihovnic Dany, Jitky a Daniely.


KVĚTINOVÝ DEN 2017

Český den proti rakovině se bude konat ve středu 10. května 2017. Tématem sbírky je letos nádorové onemocnění hlavy a krku. Žluté kvítky v ulicích Milína budou prodávat dobrovolníci ve žlutých tričkách s logem akce a označeni visačkou. Kytička za min. hodnotu 20 Kč má tentokrát tmavě modrou stužku. K této celorepublikové akci se připojila jako každý rok milínská knihovna (zde bude i jedna z kasiček). O spolupráci jsme požádali žáky základní školy, kde bude umístěna také jedna kasička.

Cílem akce je preventivně působit na širokou veřejnost prostřednictvím letáků s informacemi, který dostane každý, kdo si kytičku zakoupí. Za nabízené kvítky měsíčku lékařského získat prostředky na boj proti rakovině – na nádorovou prevenci, zlepšení kvality života onkologických pacientů, podporu onkologické výuky, výzkumu a vybavení onkologických center.

 

MALOVÁNÍ NA CHODNÍKU 2017

Letošní malování na chodníku, pravidelně pořádané milínskými knihovnicemi, se konalo 3. dubna 2017. Počasí tomuto ročníku moc nepřálo, bylo vyloženě aprílové. I přes to se zúčastnily děti z MŠ, ŠD i ZŠ Milín. Po jejich odchodu byl chodník vyzdobený spousty krásných obrázků – sluníčka, domečky, komíny s čápy…, které vydržely až do dalšího aprílového zapršení.

 

VYNÁŠENÍ MORANY 2017

Smrtholku, jak se také někdy říká Moraně, jsme letos „ze vsi“ vynášeli za extrémně krásného počasí. Na smrtnou  neděli (2. dubna 2017) rtuť teploměru vyšplhala opravdu hodně vysoko, a skoncovávání se zimou a s přízemními mrazíky se mohlo jevit jako zbytečné. Ale známe zimu, ta se jen tak nedá! Takže i tentokrát jsme ji pro jistotu upálili a záhy utopili.      Kromě tradičních rituálů jsme při akci měli i pár novinek:

· Kdo chtěl, mohl se zbavit svých strachů, utrpěných křivd, špatností, a to tak, že do kapsy Morany „zašil“ papírek s pojmenovanou neřestí. Ty pak byly spolu s Moranou spáleny.

· Další netypickou vsuvkou bylo přitahování jara (to zastupovala bedýnka s jarními květinami, větvičkami) přes nádrž Bahno. K tomu je třeba napsat, že jaro bylo do Milína   přitahováno s napětím (potopí se či ne?), s citem a vítáno úsměvy. Ať se tedy kouká snažit.

· Poslední důležitou novinkou bylo soutěžní ochutnávání pomazánek. A že bylo z čeho ochutnávat! Věřte, že rozhodnout o tom, která je ta nej, bylo velice těžké.

Pochopitelně, že v průběhu akce došlo i na hry, pečení buřtů, povídání… Účastníkům děkujeme, že nám pomohli vytvořit v ono jarní odpoledne milou atmosféru, že ochotně plnili naše úkoly (květiny, pomazánky, pentle, vejdunky), dětem děkujeme za soutěživost a herní nadšení: To největší poděkování slíznou nakonec hasiči (rodina Kalíkových) za nezištnou pomoc, poskytnutí prostor a za jarní ohýnek (pro mnohé první).

 

MÓDNÍ PŘEHLÍDKA

V historii Centra volnočasových aktivit (a v novém století i celé naší obce) se uskutečnila první módní přehlídka. V sobotu 11. února 2017 v odpoledních hodinách prezentovala svoji tvorbu paní Lucie Staňková z Milína. Přivezla opravdu hezké a zajímavé kousky, z nichž si mnohé hned našly své místo v šatnách návštěvníků přehlídky. O tom, že se akce opravdu líbila, svědčí zájem divaček o uspořádání další. V plánu je tentokrát v prostorách zahrady a s malým občerstvením. Poděkování patří ochotným dívkám, které si zahrály na modelky: Gábině Huptychové, Petře Dvořáčkové a Daniele Toužimské.

 

HROMNIČKY 2017

Letošní „voskovou“ akci jsme uspořádali zvlášť pro družinu (7. února 2017) a pro veřejnost pak ve čtvrtek 9. února. Původní datum, který byl přesně na Hromnice (2. února) se musel pro nemoc posunout. Program bývá každoročně stejný: mnohokrát postupně namočit knot do rozehřátého vosku, čímž se pomalu rozšiřuje průměr svíčky - hromničky. Nakonec se zdobí máčením v různě barevných voscích. Pro účastníky je připraven teplý čaj a několik slov o historii vyrábění hromniček.

 

ŽIVÝ BETLÉM 2016

Předštědrovečerní akce se konala 23. prosince 2016 od 17 hodin před milínskou knihovnou. Jen pro úplnost: Ježíška si tentokrát zahrála malá Terezka Drážďanská, produkčně akci zajišťovala knihovna, průvodního slova se ujala rodina Zemanova (stejně tak přípravy svařáku), betlémské světlo dovezl na poslední chvíli místostarosta Vladimír Vojáček, za hudební ztvárnění koled děkujeme Jirkovi Trnkovi, Kájině Štěpánkové a Petře Drážďanské (alias Marii), živého oslíka zajistil Jenda Růžička, reflektorové osvětlení namontoval Martin Levíček a světlo rozdával Vladimír Srbek.        

 

NEBE A PEKLO 2016

Akce Nebe a peklo ve starém pivovaru se uskutečnila v neděli 6. prosince 2015 v odpoledních hodinách za laskavého svolení majitelů pivovaru – rodiny Srbkových. Aktérů – v předpeklí, pekle, minipekle, nebi a výtvarné dílně bylo nepočítaně. Největší grupa patřila k Editě Trnkové, dále si zahrály holky z knihovny, rodina Šárky Heinové a také „pivovarský anděl s černými křídly“ – pan Srbek. Omlouváme se čekatelům v dlouhé frontě (nejdříve do pekla, pak do nebe) a slibujeme, že pro příští rok chystáme změny, aby čekání bylo co nejkratší. Těší nás narůstající zájem účastníků (nejen z Milína) a také věty typu: „Fakt super, úžasný zážitek!“. Děkujeme členkám STP za přípravu dárkových balíčků, Obci Milín za financování nákladů, rodině Formánkových z Lazska za zapůjčení stroje na výrobu mlhy, čertům za to, že nám neodnesli děti (ani zlobivé dospělé), pekelné váze, že nezvážila žádnou „Dorotu Máchalovou“, silnému poryvu větru, že neodnesl minipeklíčko (když se stavělo), dětem, že překonaly strach a odvážně vstoupily do hřmícího pekla a pak byly schopné (někdy roztřeseným hlasem) odrecitovat (zazpívat) něco Mikulášovi a andělům, andělským kreativcům za pomoc s vyráběním papírových vloček, řetězu, přáníček, dopisu Ježíškovi, peříček pro anděla… Za pekelno-nebeskou skupinu: Dana Reiterová

 

ZAHÁJENÍ ADVENTU 2016

Psal se rok 2004, byl sobotní večer před první adventní nedělí. Osamělý chodec kráčel opuštěnými milínskými ulicemi, prošel kolem kina, pošty a směřoval do tepla domova. Smutné, nevlídné podzimní počasí vůbec nelákalo k tomu, aby se venku zdržoval…

            Píše se rok 2016, byl sobotní večer před první adventní nedělí, přesně 26. listopadu 2016. Stovky lidí z Milína a okolí (od dětí po důchodce) se shromažďují před nasvíceními stánky nabízejícími vánoční zboží, které je vlastnoručně vyrobeno, dále už voní svařák, opékající se klobásy… Na pódiu se dokončují přípravy, zvukaři pobíhají, prodejci ze stánků (děti ze školy, členové různých spolků a lidičky, kteří pomáhají celoročně s pořádáním různých akcí) si připravují drobné mince na vracení… V předsálí kulturního domu je připraveno občerstvení pro účinkující, kterými letos byli: děti ze slivické farnosti, Jiří Trnka a spol., žáci a učitelé ze ZUŠ, Matouš Růžička a na závěr Gentiana. (Navzdory nepříznivému zdravotnímu stavu se rockové koledy přece jen rozezněly k velké radosti přítomných.)

Co k tomu dodat?

            Mnoha lidem přibyla spousta práce s přípravami, zajišťováním materiálního zabezpečení, sestavováním programu, obvoláváním účinkujících, smontováním pódia a stánků, zapojením elektřiny, zajištěním zázemí, propagace, výrobou vánočního zboží, sestavením hudebního programu, úvodní řeči a v další řadě pak s následným úklidem po akci…

            Mnoha lidem se vytvořil důvod vyjít v nevlídném podzimním počasí večer do ulic Milína, přátelsky si popovídat se známými, nechat aspoň na chvíli stranou starosti a shon běžného dne, poslechnout si krásné písně nebo si při tvrdší muzice podupávat do rytmu. Mnoho, mnoho úsměvů na tvářích bylo tohoto podvečera k vidění v centru Milína… A to za to opravdu stojí!

            Všem těm, kteří se na letošním Zahájení adventu jakýmkoliv způsobem děkujeme a přejeme mnoho elánu do pořádání obdobných akcí pro všechny Milínské.

 

 

POCHOD MALÝCH BROUČKŮ 2016

19. ročníku „Broučků“  (celým názvem Slavnost světla neboli Pochod malých broučků) se zúčastnilo v pátek 18. listopadu 2016 téměř stovka malých broučků. Dospělácký doprovod se ani nedal spočítat. Kočárků na trasu ke kostelu vyjelo také požehnaně. Podoba této tradiční akce zůstává každým rokem zachována, až na změnu kostýmů a různých drobných odměn pro děti. Děti přivítal Motýl Emanuel s Makovou panenkou, po přivítání byl dán pokyn k zapálení malého ohňostroje. Ferda s Makovou panenkou poté dětem nalepili svítivě žlutý papírový náramek a broučci mohli prolétnout sněhovou světelnou branou a vydat se k první brouččí kontrole. Tu neobýval nikdo jiný než sám Ferda Mravenec.

Dále se pochod přesunul k nasvícenému kostelu, kde na účastníky čekala Včelka Mája a hodný medvídek. Po nalepení samolepky na náramek se všichni mohli díky panu Formánkovi podívat do otevřeného kostela. Pak už se letělo zpět ke knihovně, kde na děti čekala várnice s teplým čajem a malé prskavky. Na parkovišti si účastníci mohli ve stánku koupit něco ostřejšího na zahřátí a čerstvě upečené staročeské trdlo. Poděkování patří všem účinkujícím: Jitce Jahodové (Ferda Mravenec), Hance Toužimské a Šárce Heinové (včelka Mája a medvídek), Radce Toužimské (Maková panenka), Pepovi Kottovi (odpalovač ohňostroje) a Bohuslavu Formánkovi (osvětlovač a odemykač kostela). 

Počasí se vydařilo, lampionky neshořely, křidélka nezmokla, tak snad jsme letošní zimu přivítali dostatečně důstojně „po brouččím způsobu“. Kéž by bylo mrazu tolik, jen aby stačily zamrznout rybníky a děti mohly bruslit (stačí do 10°pod nulou), sněhu tolik, aby se dalo sáňkovat, bobovat a jezdit na běžkách (nemusí být dvoumetrové hromady u silnice), aby zkrátka byla zima taková, jak má být… Ještě kdyby na Štědrý den alespoň trochu nasněžilo a broučci mohou jít pokojně spinkat až do jara.  

Za knihovnu a Pohádku Dana Reiterová (Motýl Emanuel)

 

NOC V KNIHOVNĚ 2016

Noc v knihovně byla letos trochu netradiční a v podnázvu měla - pohádková. Akce se začínala poslední zářijový a končila první říjnový den roku 2016 J. Netradiční byla tím, že v knihovně tentokrát spali pouze skuteční čtenáři (žáci z 2. B i s paní učitelkou). Spaní v knihovně měli trochu jako dárek či spíše pokračování „pasování na čtenáře“ (to zvládli ke konci 1. třídy, v květnu 2016).

Co v průběhu odpoledne, večera, noci a rána zažili?

Sraz nocležníků byl v odpoledních hodinách v oddělení pro děti. Tady se však nikdo dlouho neohřál, jelikož skupina byla vyslána vybít energii (vyzkoušet herní prvky) na zahradu v mateřské škole (díky vstřícnosti vedení školky). Cestou měli za úkol u každé třetí lampy říct název jedné pohádky (každé dítě si aspoň na jednu vzpomnělo). Ve školce došlo nejen na testování prolézaček, ale i na piknik, alias večeři pod širým nebem (každý si nesl v batůžku).

Po návratu do knihovny se děti zahřály čajem a povídáním o knížce Knihožrouti (tu při pasování každý dostal jako dárek). Společně se zamýšlely nad tím, kolik knihožrout sežere knih, zda je příjemné ležet v knihách…? S večerní tmou přišlo na řadu krocení strachu a obav (menších či větších), děti čekala venkovní stezka odvahy za pohádkovou postavou. (Bílou paní pozdravili všichni, někteří si troufli jí i podat ruku.)

Poté už uvnitř knihovny došlo na různé pohádkové aktivity (odhalit popletenou pohádku), hrátky s pohádkovými postavami (předvést v kostýmech, nakreslit), kvíz a také na čtení vodnické pohádky. Večer byl zakončen návštěvou kina (improvizovaně otevřeno ve 2. patře, slosovatelné vstupenky předávala pohádková uvaděčka) a třešničkou na dortu byl „výlez“ do observatoře (tajných prostor knihovny), odkud si děti prohlédly noční Milín. Veškeré čerstvě prožité zážitky děti zhmotnily do podoby dopisu (včetně čerstvě vytištěných fotek) adresovanému učitelskému sboru jejich školy. Čas hodně pokročil a nezbývalo než se začít věnovat stlaní pelíšků, večerní hygieně a podlehnout večerce samotné (nocležníci byli poměrně utaháni a brzičko usnuli). Dokonce i paní učitelka Štiplová neprotestovala a poslušně zalehla do spacáku.

Budíček byl s ranním kokrháním a po balení spacáků a snídani došlo ještě ve chvilce volna (než si pro děti přišli rodiče) na papírové skládačky psů hlídačů, kteří budou děti hlídat po odchodu z pohádkového světa knihovny.

 

LOUČENÍ S PRÁZDNINAMI 2016

Z důvodu tropických teplot byla tato akce, původně plánovaná na poslední prázdninovou sobotu, přesunuta na první zářijový týden. A tak jsme se loučili s prázdninami a zároveň vítali nový školní rok. Akce to byla milá a počasí velice příjemné. Na programu byla sportovní mini stezka pro děti (na některých stanovištích se zapojili velice obratně i dospělí), opékání uzenin a topinek, povídání s účastníky a probírání dovolenkových a prázdninových zážitků.        

 

POHÁDKOVÝ LES 2016

Jednou za dva roky se les za Mateřskou školou v Milíně promění na celé sobotní odpoledne v les pohádkový. Letošního 15. ročníku (18. 6. 2016) se zúčastnilo více než 130 dětí, které prošly lesem Řáholcem na startu a dále třinácti stanovišti, aby se vrátily zpět na zahradu (zbrusu nově zrekonstruovanou). Na akci spolupracují se sdružením Pohádka, milínská knihovna, dobrovolní hasiči, sdružení Za Komíny, MŠ...

Osoby a obsazení Pohádkového lesa 2016:

start, cíl  - Rumcajs: Dana Reiterová; Manka: Andrea Sekaninová

1 Vodníci: Ivana Braunová, Monika Valentová; Rusalka: Anetta Vojáčková

2 Klauni: Dádina Toužimská, Eliška Baštýřová, Kájina Štěpánková; kašpárek: Veronika Voborská

3 Červená Karkulka: Péťa Dandová; vlk: Pavla Dandová; babička: Diana Hýbalová; myslivec: Lenka Kuvíková - Petráčková

4 samostatný úkol (céčka)

5 Mach: Martin Vojáček; Šebestová: Eliška Felbábová; Kadrnožková: Jája Štěpánková; pes Jonatán: Nikola Králíčková

6 Rákosníček st.: Eva Šafránková; Rákosníček ml.: Káťa Loudová; hvězdička: Terezka Vojíková; žabka: Tamarka Vojíková

7 - 9 Ferda mravenec: Vladimír Srbek; Mravenčí královna: Edita Trnková; Beruška: Viktorie Sovová; černí mravenci - Petr Žídek, Jiří Trnka, Roman Čermák; zrzaví mravenci - Josef Němec, Darina Němcová, Vlasta Čermáková, Vladimír Číp, Daniel Číp

10 Pipi punčochatá: Anežka Vojáčková; táta námořník: Martin Zeman; Anička: Alžběta Vojáčková; opičák Pan Nelson: Anička Lázská

11 Perníková chaloupka - dědek: Martin Toužimský; babka: Radka Toužimská

12 Loupežník Všechnoštíp: Jitka Jahodová

13 Křemílek: Klára Janoušková; Vochomůrka: Petra Velasová

 

ČTVRŤÁCI V KNIHOVNĚ 2016

Jednou z posledních návštěv v knihovně ve školním roce 2015/2016 byla návštěva 4. třídy s učitelkou Sečanskou. Nenavštívili nás čistě jen kvůli knihám, vypůjčení něčeho pěkného na prázdniny, ale také za zábavou a prohlídkou celé knihovny. Děti i paní učitelka přišly v dobrém rozmaru, a moc se nebránily drobným úkolům, které je po přivítání čekaly. Zaprvé musely prokázat dobrou znalost přídavných jmen a sestavit vtipnou pohádku (předělaná notoricky známá Červená Karkulka). Poté byli žáci vyzváni, aby zkusili zapřemýšlet, kolik let vlastně Karkulce bylo? Jak se jmenovala její maminka, jak daleko bydlela babička a jaké povolání měl Karkulčin tatínek? No a na závěr ještě museli prokázat, jak na tom jsou s pamětí (zapamatovat si a poté vyjmenovat 10 předmětů). Bylo očividné, že i když je konec školy za dveřmi, děti v hlavách prázdniny nemají a všechno zvládly na výbornou! Dalším programem byla prohlídka vyšších pater (2p. výstava ZUŠ) a odtud se výtahem / po schodech přesunuli všichni do nízkoprahu. Kde řádili, řádili… Při loučení jsme si vzájemně popřáli pěkné, lásek a dobrodružství plné prázdniny! A nesmíme zapomenout, že knihovnice dostaly dárek – letní obrázky Skončily vystaveny v děts. oddělení).

 

POSLEDNÍ NÁVŠTĚVA PRVŇÁKŮ V KNIHOVNĚ 2016

Obě první třídy (šk. rok 2015/2016) byly pozvány do knihovny na dobrodružné předání knih čerstvě pasovaným čtenářům. Akce se vlastně neodehrávala přímo v knihovně, ale na zahradě CVA (v altánu) a to z prostého důvodu – rekvizity spolu s dětmi by se do dětského oddělení zřejmě nevešly :-). Celé dobrodružství spočívalo v tom, že si žáci měli vzít knihu (dar od knihovnic pro šikovné čtenáře) přímo z pařátů dvou velkých chrličů (polystyrenové, zapůjčené sochy) a nikdo nevěděl, zda obludy budou dobře naložené a knihy vydají bez újmy na zdraví. Všechno proběhlo dobře, a každý z přítomných nových čtenářů si na prázdniny odnesl novou knihu. Kromě dárku měly knihovnice připravenu ,,polopohádku", ale bylo potřeba ji dotvořit. Původně to byla pohádka O perníkové chaloupce, a po zásahu dětí z ní vznikla Pohádka o chaloupce ementálové a byla velice humorná! Na závěr proběhla (to už v knihovně samotné) výměna knížek před prázdninami. Takto společně zakončili budoucí druháčči svůj čtenářský rok. Díky patří učitelkám Štiplové a Vítkové, které děti podporovaly a vedly ke čtení.

 

PRO ŽÁKY 2. STUPNĚ - MARTIN HAK

Na pondělí 23. května 2016 připravila Knihovna Dr. E. Bořického Milín pro žáky 2. stupně zdejší školy hostování vypravěče Martina Haka na téma Karel IV. Obec Milín toto představení plně uhradila, tímto ji za knihovnu i školu velmi děkujeme. Vypravěč Martin Hak mívá různé pořady pro děti a mládež po celé republice, přizpůsobuje je mluvě dnešních dětí a nenásilným způsobem (i humorem) přivádí posluchače k zájmu o historii i čtení.

 

POCHOD A PÁLENÍ ČARODĚJNIC 2016

Den, kdy se čarodějnice pálí, je již několik století daný J. Osvědčená hodina sletu milínských čarodějnic je 20. Veřejné sletoviště se též několik let v Milíně nemění -  centrum volnočasových aktivit.  Před samotným pochodem (letem na Kojetínský kopec) se prověřoval tech. stav košťat a vytrvalost řidiček (bylo i několik řidičů), dále se konaly zásnuby s čarodějnicí (kdo se dočasně zasnoubil, dostal svítící zásnubní kroužek). Po cestě k hranici se sázely vrbové proutky proti zlu, plnily roztodivné i rozpustilé úkoly. Letošní novinka – ohňová show za tmy (poděkování K. Laznové, L. Bolinové a neznámému mladému muži). Následovalo umístění čarodějnice na vrchol (vybrána byla ta nejvíc slámová a dřevěná), zapálení vatry (krásně rychle a bez problémů), pozorování jisker a plamenů, klábosení každý s každým, pečení buřtů, utrácení drobných ve stánku s občerstvením, děkování milínským hasičům, rozchod domů. Byl to pěkný, poměrně teplý večer a účastníků se ne kopci sešlo okolo 130.

 

VYNÁŠENÍ MORANY 2016

Na smrtnou neděli (13. března 2016) se před knihovnou sešlo sympatické množství příznivců tepla a sluníčka, kteří byli odhodláni rázně skoncovat pro letošní rok se zimou v Milíně. Zimu, vítr, sníh a další nepřízeň počasí zastupovala vyrobená figura - Morana (Mořena, Smrtka...), kterou jsme pěkně podle starých zvyků vynesli ze vsi (obce). A nejen vynesli! Před hasičárnou jsme ji zapálili, v nádrži Bahno utopili a ukoulovali (na stinných místech se ještě našly hromádky zbylého sněhu). Poté jsme zdobili líto, abychom přivítali a pozdravili sluníčko (jaro, teplo), které vykouklo zpoza mraků a chvilkami sledovalo naše počínání.

Co mohlo vidět? Nejprve (pokud nezavřelo obě oči) pořádnou koulovačku (nafouknuté, prasknuté, zmuchlané papírové pytlíky jsou ideální koule), dále zahřívací lanové hrátky (podbíhání pod roztočeným lanem, přetahování), probíhání labyrintu, pletení pomlázek (děkujeme trpělivé lektorce P. Zemanové a p. Srbkovi za zajištění proutků), opékání buřtů (za oheň a teplé zákoutí děkujeme V. Kalíkovi), popíjení čaje a svařáku (zde díky patří J. Kalíkové), rozkvetlý poslední sníh (barevná lízátka zapíchnutá do sněhu). Veliké poděkování patří ,,lepé děvě", která při vynášení Morany prokázala nejen sílu, zodpovědnost, ale i pochopení pro kříšení starých tradic v Milíně. Na akci přišlo zhruba 70 účastníků a 1 kamera (televize Fonka zastoupená Š. Nosákovcovou vše zaznamenávala na kameru). Tudíž uvidíme, jestli zpětně „uvidíme“ Vynášení Morany tak příjemné, jaké ve skutečnosti pro nás bylo. Akci pořádala milínská knihovna a sdružení Za Komíny. 

 

MASOPUST 2016

Průvod se letos nesl v duchu oslav 700. výročí narození Karla IV. Královský průvod vjel do Milína v sobotu 6. února 2016 přesně ve 14 hodin.

 


VÝROBA SVÍČEK HROMNIČEK 2016

Tradiční zimní akce, při které tuhne nejen vosk na knotech, ale i ruce výrobců svíček hromniček se konala 2. února. Před knihovnu se dostavilo několik dospěláků a dětí, kteří pod vedením voskového alchymisty tvořili barevné svíčky - ochranitelky.

 

NEBE A PEKLO 2015

Akce Nebe a peklo ve starém pivovaru se uskutečnila v neděli 6. prosince 2015 v odpoledních hodinách za laskavého svolení majitelů pivovaru - rodiny Srbkových. Aktérů - v předpeklí, pekle, minipekle, nebi a výtvarné dílně bylo nepočítaně. Největší grupa patřila k Editě Trnkové, dále si zahrály holky z knihovny, rodina Šárky Heinové a také "pivovarský anděl s černými křídly" - pan Srbek. Omlouváme se čekatelům v dlouhé frontě (nejdříve do pekla, pak do nebe) a slibujeme, že pro příští rok chystáme změny, aby čekání bylo co nejkratší. Těší nás narůstající zájem účastníků (nejen z Milína) a také věty typu: "Fakt super, úžasný zážitek!". Děkujeme členkám STP za přípravu dárkových balíčků, Obci Milín za financování nákladů, rodině Formánkových z Lazska za zapůjčení stroje na výrobu mlhy, čertům za to, že nám neodnesli děti (ani zlobivé dospělé), pekelné váze, že nezvážila žádnou "Dorotu Máchalovou", silnému poryvu větru, že neodnesl minipeklíčko (když se stavělo), dětem, že překonaly strach a odvážně vstoupily do hřmícího pekla a pak byly schopné (někdy roztřeseným hlasem) odrecitovat (zazpívat) něco Mikulášovi a andělům, andělským kreativcům za pomoc s vyráběním papírových vloček, řetězu, přáníček, dopisu Ježíškovi, peříček pro anděla...

 


ZAHÁJENÍ ADVENTU 2015

Již pojedenácté se milínští občané sešli, aby společně zahájili Advent. Tradiční byly stánky s vánočním zbožím, voňavé občerstvení a tradiční byli i vystupující. Všechna hudební tělesa mají milínské složení, od nejmenších zpívajících ve Slivičáčku, až po metalovou Gentianu, která předvedla koledy v rokovém podání.       

      Co však bylo na první pohled netradiční, že první svíci na adventním věnci nezapalovalo některé z dětí nebo někdo z nejstarší generace. První svíci na věnci posvěceném místním duchovním správcem ThDr. Jánem Andrejem zapaloval profesionální voják. Proč, zeptali jsme se místostarosty Vladimíra Vojáčka?
"Vzhledem k událostem ve Francii, které se nás všech v uplynulých dnech dotkly, jsme to považovali za symbolické. Začíná doba klidu a očekávání. Doba, kterou bychom měli prožít beze strachu. A mezi ty, kteří nás mohou ochránit a strachu částečně zbavit, jsou policisté a profesionální vojáci. Profese, jejichž prestiž roste s neklidností světa. Požádali jsme proto jednoho z nich, milínského občana Richarda, který slouží u jedné z našich bojových jednotek, aby on zapálil svíci na adventním věnci a zahájil tak období klidu, nad kterým i on bude společně se svými druhy bdít. Chtěli jsme mu i jeho kolegům tím dát na vědomí, že o jejich práci víme a vážíme si jich," vysvětlil místostarosta Milína Vladimír Vojáček.
Tento voják z povolání minulé Vánoce prožil v Afghánistánu a konkrétně Štědrý večer na hlídce. Ty letošní opět nestráví v kruhu rodinném, ale budou o poznání klidnější. Jejich jednotka bude držet pohotovost, aby v případě nutnosti vypomohla na našich hranicích.
Celé zahájení proběhlo v poklidné atmosféře a bylo dokonale připravené, především díky zaměstnancům obce a knihovnicím. Jediná obava panuje z toho, že ten rok do dalšího Adventu neskutečně rychle uteče. (Z Příbramského deníku na základě článku V. Vojáčka).     

 

 

POCHOD MALÝCH BROUČKŮ 2015

Slavnost světla neboli Pochod malých broučků se konal 18. listopadu 2015 od 18 hod. Abychom Vám přiblížili trochu atmosféru akce, které se zúčastnilo 114 dětí s nepočítaným doprovodem, uveřejňujeme část scénáře. (Opomíjíme důkladnou přípravu, vaření čaje, maskování atd., bez čehož by vše samozřejmě být nemohlo).

Uvítání : (Nebylo čteno celé, jen zestručněné, protože jsme to "uřvávali" bez aparatury.)

V r. 1998 se poprvé rozletěli broučci se světýlky, letos se tedy Slavnost světla neboli Pochod malých broučků koná již po osmnácté! Takže je možné, že mezi maminkami a tatínky malých broučků jsou účastníci prvních ročníků. Akci pořádá knihovna spolu s Klubem Pohádka. Trochu jsme se báli, jestli vás dnešní silný vítr neodvane někam do hor, ale naštěstí se nás tu slétlo požehnaně. Co vás tedy - broučky a motýlky - čeká, než se uložíte k zimnímu spánku? Nejprve proletíte světelnou branou, každý dostane kartičku, kterou si hned zavěsí na krk, aby ji neztratil a mohl jí ukázat brouččí kontrole. Ta je přichystána jako obvykle u kostela. Až splníte jednoduchý úkol, přiletíte zase zpět sem, kde se bude rozdávat nejen teplý čaj, ale i malý dáreček. Ještě se pak můžete podepsat nebo namalovat obrázek na tabuli u rozcestníku. Než začnete procházet bránou, máme pro vás přichystaný malý ohňostroj. Pak dáme zvukový signál a můžete se řadit do brány.

Hudba na cestu: z rozhlasu (dětské písničky)

U kostela: světelnou cestou ke kostelu, děti vejdou do altánu, tam nalepí molitanovou myšku - aby zalezla do nory, dostanou razítko do kartičky a jako odměnu bonbon. Stateční se mohou dojít podívat ke svítícímu zvířátku-lucerničce (k boku kostela). Také je možno nahlédnout dovnitř kostela.

Návrat broučků zpět ke knihovně: zkontrolujeme kartičku, děti dostanou dárek (prskavky) a čaj. Pak se půjdou podepsat na tabuli.

Tolik ze scénáře...

Velké poděkování patří panu Formánkovi, který ochotně zapůjčil prodlužovací kabel a umožnil osvětlení altánu elektřinou z kostela. Pak samozřejmě děkujeme všem brouččím pořadatelům: Hance, Šárce, Klárce, Jitce, Pepíkovi a v neposlední řadě účastníkům - malým i velkým, bez nichž by akce postrádala svůj smysl. Pro nás pořadatele je největším oceněním, když někdo z přítomných hezky poděkuje a na tvářích je vidět spokojený úsměv. Líbí se u nás zřejmě i prodejcům cukrové vaty, protože si už předem zamlouvají účast na příští rok. Vzpomínka na 1. ročník této akce je úsměvná: Žádali jsme Obec Milín o příspěvek na pořádání, poté jsme roznášeli plakáty a všichni, kdo viděli název akce, se ptali: "Co to je Pochod broučků?" Myslím si, že dnes už není v Milíně ani nejbližším okolí nikdo, kdo by nevěděl... Dokonce za námi přijíždějí i lidé z Příbrami, protože se doslechli, že je to hezká akce.

Za knihovnu i Pohádku "Brouk Dana"

 

NOC V KNIHOVNĚ 2015

Výňatek ze scénáře akce, která se konala z pátku na sobotu 9. - 10. října 2015 v rámci celorepublikového Týdne knihoven:

19.20 - 19.30     Odnos kelímků, návštěva wc, příprava na odchod ven (batůžky, foťáky, mapy, baterky)

19.40     Focení, rozdány mapy do skupin - před CVA

             3 trasy: Klárka - jde mezi bloky; Jitka - jde k Bahnu; Dana - jde ke kostelu

19.50     Focení na konci každé trasy - odchod po skupinách ke kapličce

20.10     Sraz u kapličky, hledání ukrytého pokladu, focení, večeře - pokud nebude pršet (jinak odchod do CVA)

20.10 - 20.30    Večeře pod hvězdnatým nebem a diskuse o pokladech (pohádky o pokladech, co je poklad pro rodiče, pro krále, pro nemocného?...) -             odchod společně do CVA

20.40 - 21.40    Zpátky v CVA, výroba po skupinách do společné mapy - lepit přírodniny, zakreslovat objekty...

21.40 - 22.00    Příprava na spaní, hygiena, poslední pití čaje

22.00 - 22.20     Čtení na dobrou noc

22.20       Večerka



SETKÁNÍ VENKOVSKÝCH KNIHOVNÍKŮ 2015

Celorepublikové setkání venkovských knihovníků má za sebou už 11. ročník. Ten se letos konal u nás v Milíně. Sjelo se k nám přibližně 50 účastníků a prožili nejen v Milíně, ale i v Příbrami a okolí společně tři dny (17. - 19. září 2015). V těchto dnech krom odborných knihovnických seminářů (to se počet účastníků ještě o 30 navýšil) navštívili knihovníci Svatou Horu, Hornické muzeum v Příbrami, kostel na Makové, Dalskabáty, dobříšskou knihovnu, Památník Vojna a pochopitelně i milínskou knihovnu, kde se konala nejen denní, ale i noční prohlídka prostor.       

Pár ohlasů po akci  (z e-mailů):
      Vážené kolegyně,
s odstupem několika dní od návratu ze zkušené ve Vašem kraji bychom Vám chtěly moc poděkovat za opravdu velkou inspiraci, kterou budeme ještě dlouho vstřebávat. Zůstanou nám i krásné vzpomínky na příkladnou péči, kterou jste nám věnovali. Bylo nám u Vás moc hezky. 
Zdraví Hana Kabelková z Městské knihovny v Třebíči

      Milé knihovnice, Dano, Klárko, Jitko, vážený pane místostarosto,
zdravím vás všechny z Ratíškovic. Strávila jsem u vás asi jen polovinu pobytu, ale bylo mně u vás moc fajn. Opravdu nemá cenu srovnávat jednotlivá setkání, devízou našeho setkání byl zřejmě burčák a cimbálovka, ale asi jsme to měli trochu uhoněné, u vás bylo více času si popovídat a na to se stejně všichni těšíme nejvíc. Podle fotek vidím, že jsem o hodně přišla a že další program by mě určitě zaujal. Bohužel jsem tentokrát cítila, že musím dát přednost rodině. Úplně si dovedu představit, jak vám všem spadl kámen ze srdce, ale může vás všechny těšit, že jste tomu dali maximum a nám se u vás moc líbilo. Hlavně bylo cítit, jak jste sehraná parta. Moc všem děkuji a snad se potkáme za rok. Se srdečným pozdravem Majka Škorpíková z Knihovny Ratíškovice

       Děvčata, bylo to super ..... díííííííííky za vše. Budu dlouho vzpomínat, čerpat, něco zkusím zrealizovat u nás a těšit se aspoň na některé za rok. Mějte se krásně Kateřina Hurníková z Knihovny Vřesina

Celý článek na stránkách SKIPu (Svazu knihovníků a informačních pracovníků) včetně odkazů na webové prezentace z odborného semináře.

 

PŘÍOBECNÍ TÁBOR 2015

Někdy během června vznikla v organizátorech Tříkrálové sbírky myšlenka, že by se zbylé finance (po uhrazení plánovaných charitativních projektů) mohly využít pro něco nového v naší obci. Po dohodě s panem místostarostou a knihovnou jsme se domluvili s p. Editou Trnkovou, že zorganizujeme v centru volnočasových aktivit letní, příobecní tábor. Tábor byl přednostně určen sociálně vyčleněným dětem, ale vzhledem k tomu, že přípravy již byly v plném proudu, uskutečnil se tábor i pro děti, které jen v týdnu od 17. do 21. srpna 2015 nebyly někde na táboře či dovolené, a rodiče projevili zájem o nabízený program.

Tábor se konal pod záštitou Obce Milín, Knihovny Dr. E. Bořického a o. s. Za Komíny, obědy nám ochotně rozvážela fi pana Matějky z Milína (měli jsme od nich zapůjčené nádobí i příbory), pedagogický dozor zajišťovaly Edita Trnková a Věra Trnková (vypomáhal ještě instruktor Honza).

Programu nazvanému Cesta kolem světa se zúčastnilo 11 dětí (7-12 let), v průběhu týdne se programu ještě občas účastnily dvě děti (již bez stravování).

Původní plány trochu narušil déšť, který byl sice po úmorných vedrech vítaný, ale znemožnil "brazilský" fotbalový zápas na hřišti. Děti v tomto týdnu postupně "navštívily" ještě Ameriku, Čínu, Řecko, Hawai a v pátek se "vrátily" domů, kde pro ně byl připraven táborák s opékáním buřtů. Každý den si děti vyrobily něco vztahujícího se tematicky k zeměpisnému místu a rozmanité výrobky (ozdoby, čelenky, trička...) si pak mohly odnést domů. Týden byl naplněn spoustou soutěží, her, výtvarného tvoření, sportovních utkání, došlo i na procházky a samozřejmě nemohla chybět ani ta správná prázdninová legrace.

Děkujeme všem, kteří jakýmkoliv způsobem přispěli ke zdárnému průběhu akce. Možná se příští rok tábor uskuteční znovu, ale to by již bylo za vyšší cenu (aby se pokryly veškeré náklady na provoz). Za knihovnu Dana Reiterová



HUDEBNĚ-LITERÁRNÍ POŘAD HOVORY K TOBĚ

V pátek 19. června 2015 se vpodvečer konal komorní program v přízemí milínské knihovny. Paní Lenka Vlková, rodačka ze Zbenic, zde představila svou knihu Hovory k Tobě (vydala Knihovna J. Drdy v Příbrami). Pořad byl doplněn hudebním vystoupením muzikantů Jiřího Hejnice a Pavla Kabíčka. Posluchačů se sešlo velmi málo, což je škoda, chceme-li v obci podporovat místní kulturu...


 

PASOVÁNÍ ČTENÁŘŮ

Knihovna Dr. E. Bořického uspořádala pro prvňáčky slavnostní pasování na čtenáře. Akce se uskutečnila 8. června 2015 v prostorách knihovny. Třídní učitelku, která byla v pracovní neschopnosti, zastoupila paní Šárka Heinová z družiny. Děti nám předvedly krátkou ukázku čtení a kromě zážitku si odnesly i knížku od Jiřího Žáčka.


 

NAD RODOKMENY S PANÍ DVOŘÁKOVOU

V oddělení pro dospělé měli možnost 19. května 2015 zájemci o genealogii (věda, která zkoumá vztahy mezi lidskými jedinci, vyplývající z jejich společného rodového původu) proniknout do tajů a záludností, které se mohou při sestavování rodokmenu objevit. Paní Dvořáková přijela do milínské knihovny z Hvožďan a několika přítomným předala své poznatky, jenž získala při pátrání po svých předcích. Prozradila jaká úskalí čekají na ty, kdo se pustí do sestavování rodokmenu (v jejím případě rozrodu). Sama pochází z rodu Bulinů, který se v matrikách zaměnil s rodem Bolinů, takže v jejím případě pátrání po předcích bylo opravdovým hlavolamem. Posluchači se dozvěděli, že dříve se do matrik běžně zapisovalo pouze jméno a datum narození, nikoli příjmení. Mnoho farních knih (předchůdci dnešních matrik) bylo psáno latinou a některé záznamy přinesou své ovoce až při čtvrtém čtení. Pro případné rodokmenové tvůrce měla paní Dvořáková pozitivní zprávu na závěr - matriky do r. 1912 jsou dnes již většinou digitalizované a záznamy si může každý vyhledat za pomoci internetu z domova.

 

ČARODĚJNICE 2015

Nejen milínští hasiči měli 30.dubna 2015 pohotovost, ale i zdejší čarodějnice a jejich zánovní košťata.Důvodem nebylo nic menšího, než velká vatra a plánovaný slet čarodějnic. Ty hromadně přistály ve večerních hodinách v den výše uvedený na Kojetínském kopci. Tedy nejprve se čarodějnice sešikovaly v areálu centra volnočasových aktivit, přeci jen společně se lépe čelí případným sletu nepřejícím, či lamačům košťat. Na srazišti si ty věkově pokročilé a i ježibaby zácvikářky vyzkoušely hod tlustou myší do hrnce (k večeři pak byl čarodějnický guláš), naučily se tancovat do rytmu bongo bubnů (čarodějnice tancují zásadně pozpátku, což není vůbec jednoduché), předvedly, zda umí nasedat a řídit koště (letos o exkluzivní modely nebyla nouze) a teprve poté získaly povolení k letu od mezinárodního svazu čarodějnic. Aby společný let nebyl tak vyčerpávající, byl prokládán mezipřistáním, kdy došlo na skok přes koště, zaklínací formuli, malování pavouků, blesků... na obličej a ochutnávku hadích vajec. V závěru letu skupinu čarodějnic a jejich osobní doprovod přivítala na Kojetíně o něco méně početná skupina hasičů. Z jejich jednání byla naprosto patrné, že jedna z přilítnuvších čarodějek bude vybrána a skončí v plamenech. Jako adeptka na zasloužený vrcholový post byla vybrána ta nejstarší z přítomných Zbloudislava hořlavá (nedožitých 308 let). Poté už všichni přítomní mohli sledovat, jak se zapaluje oheň, jak se rychle rozhoří, jak snadno chytne suchá tráva a o čarodějnice nemluvě. Doplňkem celé akce, kterou organizovala milínská knihovna za mohutného podporování místních dobrovolných hasičů) byla možnost si opéct buřty, ve stánku s občerstvením něco zakoupit anebo pěkné poklábosit se známými.        

     

MALOVÁNÍ NA CHODNÍKU 2015

Letošní ročník malování na chodníku, které pravidelně pořádají milínské knihovnice, měl podnázev aprílové. A to se naplnilo. Nejprve se akce z původně plánovaného 1. dubna (akce je vlastně oslavou Mezinárodního dne dětské knihy, který připadá na 2. dubna, kdy se narodil v roce 1805 spisovatel H. Ch. Andersen) přesunula kvůli sněhovo-deštivému počasí na 16. dubna 2015 - apríl jako na objednávku. Během prvního avizovaného termínu přišli malovat na chodník do areálu centra volnočasových aktivit jen Ti nejstatečnější - maminka s dvěma holčičkami, kterým krabici s křídami odnášel vítr a jejich obrázky vzápětí smazal déšť, a doslova pár dětí, které chodí do knihovny v odpoledních hodinách. V  druhý termín přišly před knihovnu děti z mateřské školy a aprílových nachytávek zažily hned několik. Jejich úkolem bylo poznat, co je a co není apríl. Sluníčko pálilo a teploměr ve stínu ukazoval 20 °C, to by až tak aprílové nebylo. Bylo to spíš příjemné, i když zase toho tepla bylo najednou až příliš. Pak to ale začalo - na chodník se mělo malovat špejlemi! Děti zabodovaly, apríl hned poznaly. Tak se knihovnice polepšily a každé dvojici rozdaly krabičku kříd. Na chodníku se začaly objevovat sluníčka, zvířátka, koleje a silnice, komíny s čápy... Když dětem došly výtvarné nápady, mohly si ruce umýt v nadrceném papíru - opět apríl. A poté vybít nahromaděnou energii při jednoduchých balančních hrách  (chůze po převažujícím se prkně, vyzkoušení si chůdových kbelíků...) Posledním šprýmem bylo oznámení, že paní kuchařka zrušila oběd a děti budou o hladu. Zaznělo sborové: "Apríl!" Po odchodu dětí zůstal areál tichý a vesele barevný. A v knihovnicích hezký pocit z poděkování paní učitelek za pěkně prožité dopoledne.



BESEDA JIŘINY ŠIKLOVÉ

V neděli 19. dubna 2015 se uskutečnila v budově Centra volnočasových aktivit Milín - v přízemí knihovny - přednáška paní doktorky Šiklové. Tuto akci zorganizovala Česká křesťanská akademie. Sešlo se kolem dvaceti posluchačů, kteří si vyslechli zajímavé názory a životní postoje, probírala se různá rodinná témata a otázky důležitých věkových etap, došlo také na zodpovězení dotazů. Bylo to příjemně strávené nedělní odpoledne. Účastníci určitě odcházeli s obdivným pocit, jak je paní Šiklová ve svém věku energická, plná optimismu a aktivního přístupu k životu.

 

PŘEDNÁŠKA IVY PROCHÁZKOVÉ

Poslední březnový den roku 2015 navštívila v dopoledních hodinách milínskou knihovnu spisovatelka Iva Procházková, aby si s dětmi z prvního stupně ZŠ povyprávěla o tom, jak se dostala k psaní, co bylo u zrodu některých románů, proč se její knihy nemohly vydávat... Horní patro centra volnočasových aktivit se k této příležitosti proměnilo v přednáškový sál, kam přišli nejprve žáci druhých a třetích tříd a po nich ti o něco starší čtvrťáci a páťáci. Paní Procházková postupně představila knihy, které napsala, stručně shrnula jejich obsah, z některých přečetla krátké ukázky a pochopitelně neprozradila zápletku, aby děti nalákala k přečtení celé knihy. Na závěr obou besed zbyla chvíle na zodpovězení dotazů. Žáci by si povídali ještě dlouho, ale bohužel nezbýval již čas. Dozvěděli jsme se, jaké lumpárny prováděla paní spisovatelka, když byla malá, kdo rozhoduje o obsazení herců do televizních scénářů a mnoho jiného zajímavého. Po návratu do Prahy, kde spisovatelka žije, zaslala do knihovny děkovný mail s dovětkem, že se domů vrátila ve výborné náladě. Hned druhý den si děti rozpůjčovaly všechny knihy, které od paní Ivy v knihovně máme. Na žádost jsme ještě chybějící objednali. Co více si přát? Snad jen další podobná milá setkání. Obci Milín děkujeme za financování obou besed.



 

VYNÁŠENÍ MORANY 2015

Vynášení Morany na našem území je starý zvyk (první písemné zmínky jsou z r. 1335), který symbolizuje rozloučení, doslova - vynesení, skoncování, zatočení... se zimou a vítání jara do vsi. V Milíně se tato nová tradice započala v r. 2010. Abychom se se zimou neloučili v nedůstojných podmínkách (teplé slunečné počasí by nebylo to pravé), objednali jsme si na smrtnou neděli 22. března 2015 (kdy se podle kalendáře má Morana vynášet) trochu víc chladna. Nejprve to vypadalo, že vzdorovat počasí budou pouze organizátoři (milínské knihovnice) a jejich rodinní příslušníci, ale postupně se přidávali další a nakonec se akce zúčastnilo 25 ,,vynašečů a zároveň vítačů". Začínali jsme před centrem volnočasových aktivit, odkud vyšel průvod v čele s "lepou děvou" (Kristýně patří velké poděkování), která nesla Moranu (za vyrobení patří poděkování Evě) až do areálu hasičské zbrojnice. Tam na Moranu čekal oheň, voda a kameny. Zatočili jsme s ní řádně a snad definitivně, Věříme, že se do Milína dřív než v zimních měsících nevrátí. Poté byl čas na vítání jara a přivolávání tepla - ozdobili jsme líto (napučený mladý stromek) vyfouknutými vajíčky a barevnými provázky. No a nezbývalo nám než doufat, že už se zima nevrátí. Letošní novinkou bylo ocenění nejchutnějšího moranového dlabance (hospodyňky donesly slané i sladké vzorky pečených jednohubek a účastníci přidělovali body). Všechno se snědlo - bez ohledu na pořadí. V průběhu akce samozřejmě přišly na řadu i zahřívací hry pro děti a hravé dospělé - hry s míčem, s barevným padákem, cvrnkání kuliček atp. Kdo se ani při těchto aktivitách nezahřál, měl možnost díky vstřícnosti a pochopení rodiny Kalíků nahřát ztuhlé údy a opéct si donesené uzeniny u ohně. Toto milé a na organizaci příliš nenáročné odpoledne sklidilo poměrně mnoho díků, knihovnice na oplátku doufají, že se opět za rok při této venkovní akci sejdeme. 



 

PUTOVNÍ VÝSTAVA - JOSEF ČAPEK

V Centru volnočasových aktivit Milín měli návštěvníci možnost zhlédnout výstavu od pátku 27. února 2015 do středy 25. března 2015, a to ve výpůjčních hodinách knihovny. Výstava poskytla ucelenou informaci o životě a díle tohoto umělce a ryzího člověka, který byl až dosud ve stínu svého celosvětově známého bratra Karla. Na 13 závěsných rolovatelných panelech o rozměrech 120 x 80 cm byla dokumentována jeho tvorba literární i výtvarná a odvíjí se jeho životní příběh. Výstava se věnovala mládí, studiu, prvním společným tvůrčím počátkům s Karlem Čapkem, předválečnou avantgardu, volnou malbu i práci pro obživu, umělecky naplněná 30. léta 20. století, boj proti totalitě a konec v koncentračním táboře. Doplněna byla faktografií - soupisem literárního díla, výstav, zastoupením v galeriích. Scénář výstavy vytvořil Památník Karla Čapka, jehož pracovníci nám výstavu celou instalovali a zdarma zapůjčili. Grafické řešení výstavy: Pavel Bosák.



 

NEMASOPUST ANEB CIRKUSOVÉ VESELÍ 2015

Letošní masopustní akce Cirkusové veselí se opravdu vydařila! Cirkus Rámus začal povykovat v sobotu 21. února 2015 ve 14 hod před milínskou radnicí, koňský povoz a cirkusové maringotky se poté přesunuly před hasičskou zbrojnici, kde už byla připravena ohňová a taneční show. Velká část programu pak probíhala před vyhořelou sokolovnou (žonglování, chůze po laně, silácké výkony), dále se cirkus přemístil před kino, kde cvičení medvědi předvedli bravurní jízdu na kole (nastoupily pak včelky Máji, medvědi jim rozbili úl a ukradli med, kterým pak opatlali účastníky), u vodní nádrže jsme byli svědky krocení dravých šelem a pak už jsme se přesunuli do starého pivovaru. Zde následovalo hrůzostrašně-komické vystoupení vrhačů nožů a kreace sličných břišních tanečnic. Cestou si maškary i nemaskovaní účastníci (alespoň měli čepičku a namalované srdíčko na tváři) mohli vyzvedávat u boha obžerství Bakchuse výborný svařák nebo čaj - za obojí děkujeme firmě p. Matějky z Milína. Závěrečná veselice s pojídáním a popíjením se mohla uskutečnit díky rodině Srbkových hezky v teple a suchu (když už nám ta sokolovna holt vyhořela). Poděkování patří Obci Milín za financování průběhu akce, hasičům za perfektní přípravu vystoupení, rodině Srbkových za prostory a "medvědí energii", muzikantům na koňském povozu pod vedením Jirky Trnky, pekařkám pečiva - Janě Kludské, Heleně Holánkové, Janě Bubeníkové, firmě Alka za obsluhu stánku s nakládanými hermelíny, panu Havelkovi za přípravu uzenin, fotografům Kamile, Marcele a samozřejmě mexickému fotografovi v sombréru. Za bezproblémový průjezd s koňmi Anetě Chladové ze Žežic. Největší díky si zaslouží celý Cirkus Rámus, jehož principál s hlásnou troubou sice není z Milína, ale skutečným principálem byla vlastně Edita Trnková, která se svojí rodinou a přáteli zorganizovala veškerý program. Technicky akci zajišťovalo CVA, Obec Milín a rodina Srbkova. Děkujeme též dospělým i dětským účastníkům, kteří byli ochotni navléci si na sebe masopustní kostýmy. S díky nemůžeme zapomenout také na pouliční hostitelky - dobroty nám nabízela paní Sedláčková, paní Nájemníková a možná ještě další, ale to už jsme v tom cirkusovém mumraji nezaznamenali. Díky též fotografům: Marcele, Kamile, Pavlovi, Milanovi, Jirkovi... Masopustní dvojlist, kde byl uveden podrobný program akce, je ke stažení na www.milin.cz v kolonce vlevo Milínský zpravodaj. Fotky z akce (výběr z tisícovky nafocených snímků) jsou k vidění ve fotogalerii na obecním webu. Masopust v Milíně se koná od r. 2008, tzn. že letos byl poosmé... a věřme, že ne naposled. Za malé spoluorganizátory knihovnice D. Reiterová.


 

HROMNIČKY 2015

Tato tradiční akce se konala před knihovnou již podeváté. Svíčku hromničku si měl možnost vyrobit každý, kdo si od organizátorů ,,nafasoval" knot a nebál se chladu. Vše se odehrálo přesně na svátek Hromnic, a sešlo se zhruba 30 svíčkodělců, kteří pod bedlivým dozorem V. Vojáčka a sličné knihovnice D. Reiterové vyráběli a vyráběli.

 

PUTOVNÍ VÝSTAVA - MÁ VLAST

V době od 23. ledna 2015 do 25. února 2015 byla k vidění v Centru volnočasových aktivit Milín výstava, která poukazovala na zvelebování opomíjených míst a objektů v českých sídlech a krajině. Návštěvníci měli možnost vidět proměny chátrajících staveb v důstojné objekty s užitečnou náplní, o zkrášlených náměstích a návsích, nádražích, sakrálních stavbách. Tyto pozitivní změny přispívají k posílení osobního i národního sebevědomí a k šíření dobré pověsti naší země v zahraničí. K vidění na velkých fotografií byly stavby z Plzeňského, Libereckého... kraje doplněné texty se stručnou historií objektů.

 

ŽIVÝ BETLÉM A BETLÉMSKÉ SVĚTLO 2014

Jednou z posledních akcí roku 2014 bylo rozdávání betlémského světla (23. prosince od 18 hodin). Tato předvánoční akce probíhala za větrného počasí v areálu centra volnočasových aktivit, kde se sešlo přibližně 100 malých a velkých účastníků. každoročně (od roku 2007) si takto připomínáme příchod Josefa a Marie do Betléma a narození Ježíše. Než však naše svatá rodina (Vitišova)do ,,betlémského chléva“ (suplován venkovním altánem) dorazila (mimochodem Marie přicválala na oslíkovi), zazpívali přítomným žáci ze základní školy, které měl pod taktovkou Jiří Trnka st. Ten se také postaral i o kytarový doprovod, výběr písní a koled. Vladimír Vojáček příchod podmalovával čteným slovem z knihy Apokryfy od Karla Čapka. Poté si všechny děti měly možnost pohladit nejmladšího Ježíška v historii této akce a podrbat oslíka. Jejich rodiče zase měli možnost si pohrát s ohněm aneb,,vyfasovat“ betlémské světlo a zkusit  ho ve větru donést do svých domovů.

 

ZAHÁJENÍ ADVENTU 2014

Letos už podesáté měli milínští možnost se společně sejít před první adventní nedělí se sousedy, nakoupit si drobné vánoční dárky, poslechnout adventní a vánoční písně, dát si něco teplého, sladkého, zdravého (i nezdravého)… a v neposlední řadě užít i trochu pekelného rámusu. Zahájení adventu se konalo 29. listopadu 2014 a bylo ve znamení velice příznivého počasí (na tom se shodla většina účinkujících, stánkařů, diváků). O kulturní program se jako již tradičně postarali výhradně milínští (soubory, kapely, sbory…). Ve stánkách prodávali vánoční zboží, něco k snědku a něco pro štěstí zástupci spolků a sdružení působících v Milíně. Za deset let, kdy obecní úřad a milínská knihovna organizují tuto akci, jsme zažili mnohé a mnohé se změnilo k lepšímu (tady se mnou možná mnozí souhlasit nebudou a na to mají právo).
Pryč jsou ty časy, kdy jsme těsně před akcí stavěli nezastřešené pódium z beden a prkenných desek. Dnes pódium staví hoši z tech. úseku (veliké díky) s dostatečným předstihem, aby se stačily doladit případné nerovnosti, sehnat chybějící plachty na střechu či bezpečné schůdky. A i z toho důvodu, aby si účinkující měli možnost své vystoupení předem vyzkoušet a terén osahat.
Další změnou prošly prodejní stánky. Z původního jednoho neosvětleného stánku (sestával se z dvou stolů a jedné židle) se vyklubalo 6 stejných dřevěných stánků se stříškou, které jsou nasvícené (díky patří elektrikáři M. Levíčkovi a jeho asistentům – jeho děti).
I o pohodlí diváků je v posledních letech postaráno poměrně lépe. Dvě lavičky před pódiem (s podsedáky) využívají zejména ti nejmladší a nejstarší a již nemusí celou dobu stát, nebo sedět rodičům za krkem.
K lepšímu se posunulo vystoupení trubače, respektive trubač sám. Netroubí z plošiny krytý nasvíceným stromem, ale z okna, kde je poměrně dobře vidět a nemrzne tam.
I umožnění prodeje zájemcům z řad drobných milínských prodejců mimo vyhrazené stánky bez vybírání poplatku za pronájem místa patří podle mě do kategorie zlepšení.
Samozřejmě je i mnoho drobností, v kterých jsme se neposunuli: pro někoho velká hlučnost, pro někoho ,,nebylo slyšet“, v odmítání vpuštění diváků do zóny určené pro zvukaře, organizátory, pro chystající se účinkující, v dlouhých frontách u stánku s občerstvením (chceme v příštím roce vyřešit).
Všem, kteří do dalších ročníků této akce přispěli, přispějí konstruktivní kritikou a připomínkami, děkujeme a nad ,,všehokritiky“ shovívavě přivíráme oči a nenecháváme si vzít energii tolik potřebnou do dalšího konání. za organizátory Jitka Jahodová

 

NEBE A PEKLO VE STARÉM PIVOVARU

Jak by asi komentovali dění pod "svým" komínem pivovarští čápi, kdyby neodlétli a byli v Milíně i 6. prosince 2014? Táto, proč sem chodí tolik malinkých i velkých dvounožáků? Naklapal jsem jich kolem třech stovek (těch prťavých asi 115). A táto, proč tady pobíhá někdo rozčepýřený s rohatou hlavou? Co se to ozývá za divné huhlání a budlikání z pivovarské varny? Jé, mami a támhle stojí vůz s nebeskou výzdobou a pekelnou klecí - takový, který jezdil včera večer po Milíně s Mikulášem, čerty a andělem! Že by přijeli i sem k nám? A mami, vidím zvláštní cedule, které tu nebyly: Peklo, Nebe, Nebeská výtvarná dílna. Jů a zahlídl jsem nějaké anděly nebo bílé duše, jak nesou čaj ve várnici. A co to tam kouří a bliká? Viděli jste, jak, čerti pomáhali vyzdobit nebe? No to mě podrž! Zase se houpe stará decimálka. Oni snad ty děti váží jako Dorotu Máchalovou?! Co to vyrábějí v té dílně? Uhni, já se kouknu oknem! Nějaké papírové řetězy a taky vidím zdobit perníčky... Jo a hezké papírové hvězdy i vločky. Podívej, podívej, dětičky si nosí z nebe nějaké balíčky. Třeba v nich mají dobrůtky... žáby, žížaly a rybičky... A už se hrne další skupina vyvalenců a zvědavců... Jé, ono jim to na blátě uklouzlo a jedou rovnou do pekla. Počasí prosincově nevypadá, ale hlavně že k nám letos zase přijel Mikuláš... Za knihovnu můžeme k této oblíbené akci (letos se již potřetí konala ve starém pivovaru) dodat ještě toto: Někteří Milínští se šli podívat do pivovaru, i když neměli s sebou žádné malé dítě, prostě jen tak ze zvědavosti. A rozhodně nelitovali. Bylo na co se koukat.

Za zdárný průběh děkujeme hlavně vstřícné rodině Srbkových, tlupě kolem Edity Trnkové za krásné herecké výkony, obci za finanční zajištění, členkám STP Milín za vyrobení dárkových balíčků, paní Bubeníkové a paní Nájemníkové za upečení perníčků. A jelikož nás (knihovnice) čerti nikam neodnesli, na příští rok nachystáme pivovarské nebe a peklo znovu. Za Knihovnu Dr. E. Bořického Milín Dana Reiterová

 

LAMPIONOVÝ POCHOD MALÝCH BROUČKŮ 2014

17. ročník této oblíbené akce pro rodiny s dětmi (zejména s těmi nejmenšími) poznamenala „noční můra všech pořadatelů venkovních akcí“ - dešťové kapky padaly z nebe již od rána. Co teď řešili organizátoři (Klub Pohádka a milínská knihovna)? Mráz, sníh i mlhu jsme již zažili; akce se konala. Ale déšť? Ten by nám úplně rozmočil lampiónky a krovky… Jestli by tedy vůbec někdo přišel. Navíc jsme měli objednaný stánek se staročeským trdlem. Rozhodlo se až po 16. hodině. Déšť pomalu ustával. Takže honem, honem, vše na poslední chvíli připravit (to, co se nemohlo udělat dopředu - např. navařit várnici čaje, vytisknout kartičky s datem akce…) Vše se nakonec jakž takž stihlo (zapomněli jsme v tom chvatu naaranžovat ven obří vyřezávanou dýni - ta se objevila venku až v závěru). Ke knihovně a následně k brouččí kontrole u kostela se slétlo více než 70 malých broučků spolu se svým nepočítaným doprovodem.
Byli jsme pochváleni za krásnou světelnou bránu, kterou měli broučci za úkol proletět, a za hezky rozzářený zahradní altán.
Skvrnou na zdárném průběhu bylo jen nedorozumění ohledně stánkového prodeje. S paní majitelkou bylo hodně dopředu domluveno, že nám speciálně pro Milín udělá slevu (místo 50 Kč bude trdlo za 40 Kč), jenže paní onemocněla a nemohla přijet. Na poslední chvíli za sebe sehnala náhradu (navíc se vyčkávalo, jestli se akce kvůli dešti bude konat), ale neinformovala o „naší slevové dohodě“. Ze stejného důvodu nebyl ani čas ohřát klobásy. My, brouččí pořadatelé, jsme měli plno jiné práce a ke stánku jsme se vůbec nepřibližovali. Až později na základě stížností účastníků vyřídila paní knihovnice snížení ceny.
Největší odměnou nám jsou usměvavé tváře účastníků a srdečné pozdravy. Nemohu si však odpustit jedno malé rýpnutí: rodiče by měli již od útlého věku učit svá dítka, že je správné za jakýkoliv dárek (i malou prskavku) poděkovat. Někteří to tak činí (ne však většina), a těm zase děkuji já. Za všechny pořadatele… Dost dětí je nyní zvyklých (a nemohou za to ony samy) přijímat vše jako samozřejmost. To se pak nemůžeme divit, když zazní věta: „A to mají být jako ty dárky? Víc nic?“ Myslíme si, že u Pochodu broučků je nejdůležitější společné setkání a rozsvícení podzimního večera… a to, že si pak ještě zapálíme prskavku a vypijeme teplý čaj (navíc ještě dostaneme svítící náramek), to už je vlastně jen bonbónek, ne však smysl akce.
Každopádně já nyní děkuji všem zúčastněným, brouččím kontrolorkám Hance a Šárce, broučkům čajovým rozlévačkám Anettě a Dádině, kolegyním knihovnicím za přípravu celé akce a vaření čaje, panu Formánkovi za otevření kostela (k nakouknutí) a paní Bejčkové za zapůjčení várnice. Za broučky Dana Reiterová

 

TÝDEN KNIHOVEN 2014

I letos jsme oslavovali: netradiční výzdobou čekárny - zavěšené vyřazené knihy na provázcích a poutač na knihovnu. První pokus o výzdobu sice přišel vniveč - několik "cenzorů" knihy strhalo a zničilo, ale po druhém pokusu, kdy jsme si na pomoc vzali školní mládež, už knihy vydržely (poté si je rozebrali zájemci). Po Milíně jsme chodili s knihami na hlavě, čtenářům jsme dávali "odpustky", byl zprovozněn knihovnický barometr (z boku budovy). Čtenáři dostávali roční ,,odpustky" jako upomínku na tento knihovnický týden.


SBÍRKA PRO SVĚTLUŠKU 2014

Sbírka "V září světlušky září", kterou organizovala milínská knihovna vynesla díky štědrým dárcům - 1560 Kč. Peníze byly odeslány Nadačnímu fondu Českého rozhlasu a budou použity na pomoc nevidomým. Děkujeme.        

 

LOUČENÍ S PRÁZDNINAMI 2014

Většina loučení mívá neveselý průběh, to naše bylo tak trochu výjimkou. Pravda, jedna dvě slzičky by se našly, i několik zkřivených a udivených obličejů bylo k vidění (to když se popletky správné odpovědi v kvízových otázkách), ale jinak Loučení s prázdninami bylo ve znamení hlaholu, vtípků a dobré nálady. Akce, kterou pořádá milínská knihovna od roku 2005 (zpočátku ji mělo pod palcem sdružení Za Komíny) vždy poslední prázdninový víkend (letos to bylo 30. srpna 2014), má hned několik účelů: Zaprvé -  energicky a vesele se rozloučit s prázdninovým volnem, zadruhé - psychicky připravit účastníky povinné školní docházky na nastávající povinnosti, zatřetí - upozornit rodiče školních dítek, že i jim začnou galeje J. No a v neposlední řadě upustit přebytek energie, pochlubit se s kolektivními hrami, které jsme se v průběhu prázdnin naučili, vyměnit si zážitky z táborů, výletů… Že slunečné počasí je vždy milou doplňující kulisou při této venkovní akci, netřeba psát (letos sluníčko přálo a pálilo), že závěrečné sezení u ohýnku je hezký rituál, je také jasné, tak co vlastně ještě dodat závěrem? Že přes zmatek v hodinách začátku akce, za který se znovu omlouvám (nikdo mi doteď nebyl schopen vysvětlit, jak jsem přišla k času 14.30 h.), že děti tajenku nakonec zdárně ,,vylouskaly“, že míč, lano nezahálely, že se nás v lesíku za MŠ sešlo přesně tolik lidí, kolik mělo, a že to bylo letos loučení pohodové a milé. Skřítkům pomocníkům děkujeme za pomoc a školní jídelně za várnici.

 

REVIZE V KNIHOVNĚ

V milínské knihovně byla během července 2014 provedena celková revize všech knih (cca 16 tis.). Pro čtenáře to znamenalo, že se museli obejít tři týdny bez otevřené knihovny. Tuto činnost nám nařizuje knihovnický zákon a má se provádět každých šest let (u nás došlo k delší lhůtě z důvodu stěhování knihovny do nových prostor). Díky revizi se „provětrá“ celý fond, opraví se případné chybné záznamy, najdou se knihy, které byly špatně zařazeny, „ošuntělé“ se přebalí  do nových obalů a také se bohužel přijde na to, že se některé knihy ztratily. (Obvyklý jev ve veřejných knihovnách.) Každopádně je revize přínosem, udělá se prostě potřebný pořádek.

 

NÁVŠTĚVA CHEBSKÝCH KNIHOVNÍKŮ A PŘÍZNIVCŮ KNIHOVNY

V zavírací den knihovny - čtvrtek nás návštěvou poctili účastníci zájezdu z chebského regionu. Přijeli si prohlédnout Knihovnu roku 2013, něco málo pojíst, vyměnit si názory a zkušenosti z knihovnické branže, poté zamířili směr Praha na další prohlídku. Týden poté přišel do knihovny děkovný mail za milé přijetí a vstřícnost, což velmi potěšilo.

 

DEN RODIN 2014

S přicházejícím teplým počasím se koná i řada venkovních akcí. Již několik let se v Milíně pořádá oslava Dne rodin (spojená oslava Dne dětí, Dne matek, Dne otců a Dne dětí). Původně bylo organizátorem mateřské centrum Milínek, letos se organizace ujala Knihovna Dr. E. Bořického a celá akce proběhla v areálu centra volnočasových aktivit. V sobotu 17. května ve 14.30 h bylo již vše připraveno, až na návštěvníky... Že by je odradila předpověď počasí (hlásili chladno, déšť) nebo hokejové mistrovství? A už tu máme přece jen první skupinu rodičů s dětmi! Co na tom, že Milínem jen procházejí a vůbec netušili, že se tu koná nějaká akce. Nadšeně se zapojili do programu "Cesta kolem světa" a po odnesení špalků na oheň k indiánovi, zastřelení bizona, přejití prérie po chůdách, vyhledání pokladu v rýži u čínského farmáře, přebrodění Nilu, zahrání válečného rytmu na buben a vyzdobení se černošskými motivy na obličeji se mohli občerstvit v oáze lahodným mokem. A to už se dostavili i Milínští, kteří také bez odmlouvání poslechli příkazy halekajícího indiána. Dokonce nám stateční a silní tatínkové rozštípali sekerou několik polen na indiánský oheň. Komu už bylo chladno, mohl se vrhnout na výtvarné kreace, kterými provázela uvnitř v knihovně výtvarnice Katka Šimánková. Děti si vyráběly krásné zdobené masky a indiánské lapače snů. Jak už to u venkovních akcí bývá, nemusí vyjít příznivé počasí. Kvůli dešti si již nikdo nemohl opéci buřty na ohýnku (až na hladové organizátory, kteří průběžně opékali i za deště pod deštníkem), vše se rychle uklidilo pod střechu a plánované představení se skutečnými zvířátky se přemístilo do "nízkopraháče". Úžasná paní Petříčková přijela s malinkým kozlíčkem, bílým ježkem, na své si přišli milovníci hadů, morčat, králíků, čínských psů "naháčů" a vakoveverek. Všechna tato živá zvířátka byla zakomponována do pohádkového příběhu, ve kterém putovali králici z klobouku - Bob a Bobek - po světě. Děti byly nenásilnou formou vtahovány do příběhu, dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí ze zvířecí říše (proč patří koza mezi přežvýkavce apod.) a po představení si všechny děti i rodiče mohli zvířátka pohladit a zblízka prohlédnout. Po zvířátkách se děti znovu věnovaly výtvarnému tvoření, až jsme je museli trochu popohnat, protože jsme chtěli zhlédnout dlouho očekávané představení místních divadelních ochotníků R.U.M. Zásnuby naruby. *)Takže fofrem uklidit to nejnutnější a další úklid nás čekal v neděli, abychom mohli v pondělí přivítat čtenáře ve funkční knihovně. Děkujeme všem, kteří se podíleli ať už na upečení dobrůtek, navaření čaje, přípravě všech stanovišť, realizaci výtvarné dílny, fotografování a šíření dobré a pohodové nálady. Školní jídelně děkujeme za zapůjčení várnice na čaj a hlavně děkujeme Obci Milín za financování kulturního a výtvarného programu.

 

NOC LITERATURY

Abychom se nenudili J, zaregistrovali jsme milínskou knihovnu na akci Noc literatury. Ve středu 14. května 2014 se uskutečnil v ČR 8. ročník. Smyslem akce je přiblížit literaturu veřejnosti netradičním způsobem prostřednictvím série veřejných čtení. V České republice se této noci četlo ve 24 městech (mezi nimi i v Milíně) a dále v osmi městech jiných států Evropy. U nás v Milíně jste si mohli od 18 h vyslechnout v bývalé pivovarské várně úryvky z těchto knih: Jaroslava Černá - Mikuláš, vévoda opavský (v podání paní Jitky Chládkové), Lin Ullmannová - Než usneš (přečetla paní Jana Falcmanová), Michael Frayn - Skios (Dana Reiterová), Jean Giono - Muž, který sázel stromy (četl a pouštěl audio i video záznam Vladimír Vojáček) a Lena Constante - Tichý útěk (Jiří Trnka st.). Přestože účast nebyla hojná, věřím, že četba oslovila nějakým způsobem všechny posluchače. Každopádně jsme došli k závěru, že bychom se příště rádi sešli někdy na podzim a v teple - třeba u zapáleného krbu v knihovně a zopakovali si čtení a následnou besedu. Jen ještě zmíníme, že většinu knih vlastní knihovna ve svém fondu a ty ostatní máme již objednané (protože nás příběh opravdu zaujal). Nezbývá než poděkovat všem předčítajícím za výbornou prezentaci díla, milému hostiteli panu Srbkovi za poskytnutí prostor a za příjemnou společnost během večera.

 

NÁVŠTĚVA STUDENTŮ Z KARLOVY UNIVERZITY

Od rána organizace Květinového dne, na odpoledne nahlášená návštěva studentů z matičky Prahy a na večer akce v bývalém pivovaru Noc literatury. A když do toho přijde na odpoledne besídka ke Dni matek ve školce a musíte ještě zvládnout dojet na "hudebku" s dítětem do Příbrami a pak se hned vrátit na tu Noc literatury, má toho člověk až až... A nyní k těm studentům. Jelikož jsme vloni získali titul Knihovna roku 2013, usoudila paní profesorka, že by studenti informačních věd a knihovnictví měli kromě jiných knihoven navštívit i tu naši. Na mailovou zprávu jsme zdvořile odpověděli, že je rádi uvítáme, ale pravděpodobně nebudeme mít mnoho času se jim důkladně věnovat (měli totiž přijet hned po poledni, v době, kdy je v knihovně poměrně velký "šrumec" díky hojné návštěvě školních dětí). V den "D", hodinu "H", už jsme byli jak na trní, kdy návštěva dorazí. Následoval telefonát: "Trochu se opozdíme, asi o hodinu, protože teď autobus zastavil na pauzu na toalety." Tak... Doufáme jen, že se pak návštěva nezdrží příliš, abychom měli čas připravit večerní akci. Studenti nakonec dorazili i se dvěma profesorkami, prošli celou budovu, ptali se, divili se, hihňali se (ne nám), hladili králíky, obdivovali se a paní profesorka nakonec řekla: "Koukejte přibrat jednoho člověka navíc a uberte z akcí, nebo se z toho zblázníte!" No, holt návštěva z Prahy má jiná měřítka.
 

ČESKÝ DEN PROTI RAKOVINĚ 2014

Čtenářům možná bude bližší název Květinový den, a když ještě napovím - za finanční příspěvek připnutá žlutá kytička (měsíček lékařský) na klopě, měl by být ,,doma" každý. Tato celorepubliková akce proběhla 14. května 2014 i v Milíně už počtrnácté (samé 14) a její výtěžek putuje na konto Ligy proti rakovině. Celkově se povedlo vybrat a na konto odeslat částku  7 290 Kč (více než vloni i předloni). Všem dárcům děkujeme a věříme, že v budoucnu nebudou z této částky muset využít ani korunu! Letošní ročník byl zaměřen na plicní rakovinu a vy jste mohli v ulicích obce potkat skupinky žáků (žákyň) ze zdejší základní školy, které byly označeny žlutými tričky a snažily se Vás přesvědčit, že Vašich 20 korun bude smysluplně využito. A to zejména na nádorovou prevenci, zlepšení kvality života onkologických pacientů, podporu onkologické výchovy, výzkumu a vybavení onkologických center. Těm, kteří z různých důvodů přispět nemohli, děvčata rozdávala letáčky s informacemi, které měly preventivně působit na širokou veřejnost. Děvčatům ze základní školy (T. Žofkové, L. Žáčkové, K. Sýkorové, B. Slámové, M. Hejtmanové, H. Matějíčkové) velice děkujeme za trpělivost, odvahu a jejich postřehy. Paní učitelce Falcmanové děkujeme za podporu a spolupráci a ředitelce školy paní Pižlové za uvolnění žáků z vyučování.

 

PÁLENÍ ČARODĚJNIC 2014

Pochod čarodějnic v Milíně je vlastně takovou předakcí samotného pálení čarodějnic. Tento velký svátek všech čarodějnic, ježibab není nikdy jindy než 30. dubna vpodvečer. Pochod začal i letos tradičně před knihovnou ve 20 hodin (akci organizovaly knihovnice), odkud ,,okostýmované" čarodějnice (+ jejich doprovod) společně odletěly na Kojetínský kopec. Cesta se ani tentokrát neobešla bez čarování, testování košťat, jejich přeskakování a dalších drobných úkolů. Uvítání od milínských hasičů, kteří nás na Kojetíně očekávali, bylo srdečné. Díky jejich novému žebříku a hasičské obratnosti byla na vrchol ,,hranice" zapíchnuta vrchní čarodějnice. Ostatní sličné jedubaby pak pevně doufaly, že plameny si jinou další oběť z jejich řad nevyžádají. To se jim vyplnilo, a tak si celý další rok zase mohou oddychnout. Večer pak probíhal klidně a příjemně. Díky vstřícnému počasí plameny nikterak daleko neplály, jiskry jiskřily akorát, pomocný ohýnek na opékání donesených nebo zakoupených uzenin byl živen (p. Kalíkem) zodpovědně a neustále, stánek s občerstvením (letošní novinka) byl v permanentním přiměřeném obložení (trdelníky tam zakoupené byly výborné). Závěrem si dovolím zhodnotit, že tento ročník pálení čarodějnic byl jeden z nejlepších a milínští hasiči si zase vysloužili velkou pochvalu.


KNÍŽKA PRO PRVŇÁČKA 

Knihovna se ve spolupráci s milínskou základní školou zúčastnila projektu Knížka pro prvňáčka. Podmínkou bylo uspořádat pro žáky 1. tříd alespoň jednu návštěvu v knihovně a pak zorganizovat společné slavnostní předávání knih získaných za velmi výhodných podmínek. Děti chodily od října 1x měsíčně na návštěvu se svou třídní učitelkou, v březnu navíc v rámci Informativních návštěv celého 1. stupně ZŠ - s tématem ,,handicap". Hned po Velikonocích 23. dubna 2014 byly děti "pasováni" obřím papírovým vejcem na čtenáře. Všichni obdrželi krásnou knihu Abeceda, ze které slíbili v červnu přečíst knihovnicím krátkou ukázku na důkaz, jak se naučily krásně číst.

 

VYNÁŠENÍ MORANY 2014

Letošní vynášení zimy (Morany) z obce bylo velice "laciné" - po mírné zimě přišlo jaro do Milína plynule a zcela samo, sluníčko o Smrtné neděli fungovalo a hřálo, po sněhu nebylo dávno ani památky. Tudíž s vynášením zimy, vítáním jara, neměli účastníci v neděli 6. dubna 2014 pražádnou práci (Morana byla slabá a ozdobené líto pěkně napučené a barevně ozdobené). Při čem se "Moranisté" naopak pěkně zapotili, byly hry, které pro ně organizátorky (milínské knihovnice) připravily.

Ty přišly na řadu samozřejmě až poté, co průvod, který vycházel od centra volnočasových aktivit, zdárně dorazil k nádrži Bahno a tam skoncoval žehem a utopením s Moranou. Kolem 40 dětí a dospělých mělo možnost poměřit síly při přetahování, vyzkoušet si postřeh a rychlost, zaskákat v pytli a zařádit si v dalších pohybových aktivitách. Celé snažení pak bylo odměněno pečením buřtů a drobnou upomínkou na toto poklidně příjemné odpoledne.

Ke zdárnému průběhu akce velkou měrou přispěli dobrovolní hasiči (stejně jako v předchozích letech), kteří propůjčili areál, založili oheň, dohlíželi nad ohňovými operacemi a mile nás hostili.

 

VÝROBA SVÍČEK HROMNIČEK 2014

  Pokud jsme dobře počítali (a to jsme udělali), sešli se milínští (a letos nejen ti) při hromničkách (výroba svíček z parafínu) již poosmé, což začíná lehce zavánět tradicí. Tato akce se koná hned začátkem února (2. února – svátek slaví Hromnice, odtud hromničky) a bývá při ní nejen pěkná zima na ruce, ale i veselo. Ti, kdo si každoročně přicházejí vyrobit čerstvé hromničky, už vědí, že je lepší přijít řádně tepelně zabezpečení a pokud možno ne ve slavnostním oblečení (to kdyby vosk skapával jinam než do sklenic k tomu určených). Pro ty méně ,,nadité“ je k dispozici na zahřátí oheň, horký čaj a letos i naprostá novinka – teplé staročeské trdlo. A víte, jaké jsou při hromničkách nejčastější otázky, které se rok co rok při akci opakují? ,,Proč se taková akce nekoná v létě?“ (jen si zkuste, jak tuhne vosk při venkovní teplotě 28°C) ,,Na co jsou tyhle svíčky?“ (dříve se posvěcené a zapálené vkládaly umírajícímu do rukou, nebo se zapalovali při bouřce a stavěly do oken, to aby ochránily stavení před zkázou z nebe - bleskem; smyslem současných hromniček je připomenout pěkný staročeský zvyk) ,,Kolikrát musím knot ponořit do vosku, než mám svíčku?“ (záleží na tom, jak kdo chce mít svíčku silnou, na tu klasickou tenkou stačí zhruba 30x namočit, ale jsou i tací, kteří si chtějí stavení před bleskem pojistit pořádným buřtíkem a ti pak máčí dlouho, dlouho…) Co k letošnímu ročníku dodat? Účastníků se před centrem volnočasových aktivit sešlo tolik (70), že vosk vystačil jen tak tak. Organizátoři (milínská knihovna) měli objednané ideální počasí (nepadal sníh, nemrzlo, jak když praští) a v závěru se na hromničkové výtvory přišlo mrknout i zvědavé sluníčko. Veliké díky patří panu Františku Strnadovi, který je už mnoho let osvědčeným dodavatelem nezbytných ingrediencí – knotů a parafínu. (V počátcích této akce její zakladatel V. Vojáček sháněl po širokém okolí zbytky svíček, které rozpouštěl.) A na úplný závěr jedna prosba, pokud je někdo majitelem staršího el. plotýnkového vařiče (může být i dvouplotýnkový) a byl by ochoten ho na tuto akci darovat, budeme mu při příštím ročníku velice vděční. Několik vařičů máme, ale pro plynulejší odbavovaní by se další velice hodil. Jitka Jahodová

 

VÝSTAVA STARÝCH FOTOGRAFIÍ

Až do 10. ledna 2014 měla veřejnost možnost zhlédnout zapůjčené staré fotografie a pohlednice ve výstavním sále CVA. Byly součástí vánoční výstavy, kde prezentovali své keramické výrobky žáci ZUŠ Rožmitál p. Třemšínem (pobočka na ZŠ Milín), dále zde byly vystaveny betlémy pana kronikáře Jiřího Vostarka, fotodokumentace z Živého betléma a betlémského světla v Milíně (od r. 2007) a v neposlední řadě si každý sám mohl vyrobit postavičku do společné koláže "Koženého betléma". (Vše potřebné k výrobě bylo připraveno asamotná výroba nezabrala více než 10 min. času).

 

NÁVŠTĚVA SENIORŮ

Pátek 13. prosince 2013 byl ve znamení seniorů. Knihovnice Klárka odjela se souborem Radost na návštěvy bývalých spoluobčanů do okolních domovů pro seniory. Do knihovny zase naopak přijela na návštěvu skupina obyvatelů „domečku“ z Luhu, vedená Petrou Zemanovou. Návštěvníci si nejprve prohlédli knihovny ,,od půdu po sklep", a poté si v oddělení pro dospělé vypili kávu a podebatovali s knihovnicí. Bylo to milé předvánoční setkání.

PRAKTICKÁ UKÁZKA ZDOBENÍ PERNÍČKŮ

V úterý 10. prosince 2013 přišla do dětského oddělení knihovny paní Jana Kludská a ukázala nám své umění ve zdobení perníčků. Ačkoliv byla akce zveřjněna na plakátech, dorazily jen dvě návštěvnice. Návštěvníci dětského oddělení chvíli přihlíželi, ale neměli chuť do zdobení (i když jim knihovnice nabídla své vlastní perníčky). Tak jsme si alespoň vytvořili hezkou dekoraci, která bude zdobit knihovnu po vánoční čas.

 

NEBE, PEKLO VE STARÉM PIVOVARU

Začátek prosince bývá každoročně ve znamení Mikuláše, anděla a čertů. A jak tomu bylo u nás v Milíně? Kromě toho, že si rodiny zvou domů 5. prosince večer různá „seskupení“, pořádá Obec Milín již řadu let Mikulášskou nadílku. Až do r. 2011 se konala v kulturním domě. Na výrobě balíčků (financovaných obcí) se každý rok podílela místní organizace Svazu tělesně postižených, která na stejný víkend, kdy se pořádala besídka, připravovala v předsálí výstavu  vánočních dekorací. Na programu se hudebně podílela většinou mateřská a základní škola. Obtížnější bylo vždy sehnat lidi, kteří se na odpoledne „převtělí“ do Mikuláše, anděla a čertů. Během posledních ročníků si zahráli místní divadelní ochotníci (velcí i malí).

Během roku 2011 vznikl nápad uspořádat něco trochu více akčního, abychom šli s dobou… Knihovnu k tomu inspirovala návštěva bývalého pivovaru u Srbků. Slovo dalo slovo a v prosinci r. 2012 se poprvé uskutečnila akce Nebe a peklo ve starém pivovaru. Pro děti i rodiče to byl nový zážitek, a jelikož byl ohlas příznivý, rozhodli jsme se v tomto duchu pokračovat i nadále. Svaz tělesně postižených nám poskytuje pomoc v podobě výroby balíčků, obec financuje nákup a realizaci akce má na starosti knihovna a řada dobrovolníků, do kterých velkou měrou přispívá právě rodina Srbků tím, že nám zpřístupní krásné romantické prostory, poskytne elektřinu, připraví oheň a přetrpí ďábelské bušení na vrata… Při poslední akci 7. prosince 2013 jsme měli pod střechou už i „nebe“.

Novinkou bylo zavedení časových vstupenek (osvědčené z Pohádkového lesa), aby se nehromadily davy na stejnou hodinu. (Vyzvedávaly se v knihovně.) V nízkoprahovém klubu se od 15 hodin vytvářely andělské a ďábelské motivy na tváře dětí, žáci hudebního oboru místní pobočky ZUŠ Rožmitál p. Třemšínem pod vedením Věry Obdržalové nám krásně hráli různé „čertovské a mikulášské“ písničky. V předem určený čas se skupinky dětí ujímaly na střídačku dvě zajímavé postavy: uklízečka z předpeklí s pořádně proříznutou pusou (Jitka Jahodová) a padlý anděl (Klára Růžičková). Děti pak odváděly do pivovarského pekla. Návštěvníci prošli čertovským dýmem za halasného řinčení a bušení rozdováděných pekelníků. Po zvážení „hříchů“ byli návštěvníci vypuštěni z pekla k ohništi a odtud pokračovali do nebe. Mikuláš a dva andělé pak vyslechli básničky a písničky a po obdarování balíčkem se dostali zase zpátky „na zem“.

Děkujeme nebi, že nám na akci seslalo krásnou sněhovou nadílku, a pak děkujeme všem dobrovolníkům i nedobrovolníkům, kteří se na akci podíleli: rodině Srbkových, rodině Růžičkových (Mikuláš aj.), andělům: Šárce a Lucce, panu Formánkovi z Lazska (zapůjčení dýmových efektů), čertům: Martinovi, Slávovi, Mírovi, Štěpánce, Pétě, Jirkovi, Verče, Daníkovi, Ondrovi, malířkám na obličej: Elišce a Petře, žákům ZUŠ a paní Obdržalové, STP a Obci Milín za balíčky

 

SETKÁNÍ KNIHOVNIC

Potěšilo nás, že jsme v knihovně měli možnost přivítat kolegyně z příbramské knihovny (z ústřední + poboček), které si k poradě a společnému setkání vybraly naši knihovnu, respektive její 2. patro přednáškový sál. Toto plánované setkání (5. prosince 2013) mělo hned dva účely: první - představit a provést knihovnu ty, které ji ještě po dvou letech jejího působení v nových prostorách neměly možnost navštívit; druhý - seznámit a prodiskutovat plánované novinky v knihovnické branži. Závěrečná diskuze, povídání a vzpomínání bylo třešničkou na dortu, a dalo by se nazvat spíše vánočním posezením, při kterém nechyběl punč a slané i sladké pochoutky.

 

POCHOD MALÝCH BROUČKŮ 2013

V chladný, nikoli lezavý listopadový podvečer (14. listopadu 2013) měli v Milíně „pré“ všichni broučci, berušky a hmyzí žoužel. A to při 16. ročníku Slavnosti světla, neboli Pochodu malých broučků, který organizoval Klub Pohádka a Knihovna Dr. E. Bo-řického, a kde se svícení, dovádění a bzučení meze nekladly. Hlavní sletoviště broučků (letos opět bylo mnoho hezkých a inspirativních kostýmů) a jejich doprovodu bylo před centrem volnočasových aktivit. Těch malých se sešlo přes 120 a spočítat doprovod si nikdo z organizátorů netroufl. Každopádně dav to byl veliký a hojná účast potěšila a trochu překvapila, (došly i náhradní upomínkové kartičky, oproti loňskému roku bylo o 40 dětí více). Teď však k tomu hlavnímu - k programu. Všichni účastníci byli přivítáni ,,nastydlým" megafonem (nebyl tak hlasitý, aby bzukot hmyzu přehlušil), veršovanou formou se dozvěděli, co je čeká. Kdo uchvátil kartičku, se již mohl vydat ke kostelu. Na cestu bylo nanejvýš nutné si posvítit (lampióny, baterkami, lucerničkami...), neb byla tma tmoucí. U  nasvíceného kostela, do kterého mohli všichni nakouknout, čekala brouččí kontrola (každý, kdo splnil jednoduchý úkol, dostal na kartičku razítko anděla a čokoládový dukát) a pak už hurá zpátky. V cíli se pak podepisovalo na tabuli slávy, prskalo prskavkami, zahřívalo teplým čajem a každý malý brouček byl cejchován svítícím náramkem. To aby se po cestě domů rodičům neztratil. Je dost možné, že jsem na něco z toho večera zapomněla, věřím však, že mi to bude coby staré, sklerotické stonožce, těšící se na zimní spá-nek, odpuštěno. Závěrečné poděkování patří panu Formánkovi (za umožnění vstupu do kostela), paní Bejčkové (za várnici na čaj) a družinářkám Hance s Šárkou (za pomoc při rozdávání dárečků).

 

DEN KNIHOVEN 2013
První říjnový týden se milínská knihovna připojila k 17. ročníku celorepublikové akce Týden knihoven. Letošní motto znělo: ,,S námi jen all inclusive!" Pro milínské návštěvníky byl připraven Týdenní voucher na knihovnické lahůdky, který obsahoval: úsměv knihovnice, radu pro zdraví (ofocena z chytrých knih), citát, odpustek pro čtenáře (rušící upomínku po dobu jednoho roku), kulinářský recept a vyřazenou knihu. Pro děti do 12 let pak byla připravena Noc v knihovně (v pátek 4. října). Sešlo se 17 dětí, se kterými jsme podnikli dobrodružnou výpravu nočním Milínem a poté následovala stezka odvahy přes zahradu knihovny za hodným rytířem. Po večerní hygieně nastal čas na čtení a vyprávění. Noční scénář byl obvyklý jako každý předchozí rok: ti nejupovídanější usnuli až po 3. hodině ranní a ranní ptáčata se budila kolem půl 7. Něco neobvyklého se však přihodilo: jedna z knihovnic se v noci přeměnila ve včelku Máju. Důvodem byla skutečnost, že jedna dívka neměla svůj spacák, knihovnice jí tedy půjčila svůj a aby v noci neprochladla, vlezla si do plyšového kostýmu Máji.                                                                                                                                                               

 

NOMINACE V SOUTĚŽI KNIHOVNA ROKU 2013
Začal krásně slunečný první zářijový týden r. 2013. Jinak poklidná knihovnická dopoledne v dětském oddělení centra volnočasových aktivit se od pondělí proměnila v poněkud rušnější chvíle v podobě návštěv dětí základní školy, které měly posunutý začátek školního roku z důvodu prací na zateplení školy. Po dohodě se školou měly děti otevřené dětské oddělení a nízkoprahový klub i dopoledne. Aby ten první týden nebyl „příliš nudný“, hned na středu jsme měli nahlášenou veledůležitou návštěvu - komisi, která bude hodnotit naši knihovnu v rámci akce Knihovna roku. A jak vše proběhlo? Členové komise byli příjemní, vtipní, zvídaví, nadšení, neohr-nuli nos nad běžným občerstvením (opravdu jsme neměli kaviár ani šampaňské), i se s námi chtěli fotit a při rozloučení a odjezdu srdečně mávali na pozdrav. A co konkrétně zaujalo komisi v milínské knihovně nejvíce? Původní trámy, které ještě pamatují dobu bývalé sýpky, historický magnetofonový přehrávač („kotoučák“) hrající tklivé melodie, výstavka starého kuchyňského nádobí, kulaté informační popisky regálů, funkční krbová kamna (využívaná při akcích), nápaditá výzdoba nízkoprahového klubu, opravdové miminko v kočárku před hernou mateřského centra, bezbariérový výtah se sedátkem, přívětivé kulaté stoly v dětském oddělení, stupňovité hrací pódium, venkovní příjemné zahradní posezení vedle skalky, lezecká stěna určená zejména mládeži… Sami moc dobře víme, že knihovna už dnes nemůže existovat jen s tím, že by se v ní pouze půjčovaly knihy. Je to místo aktivního odpočinku, setkávání se s přáteli, prostředí, které by mělo podněcovat k hrám a nejrůznější činnosti. U nás v Milíně můžeme odpovědně prohlásit, že v knihovně to opravdu žije. V úvodní řeči bylo komisi řečeno, že když jsme se v r. 2005 rozhodli jít do velkolepé přestavby knihovny, shodly jsme se s kolegyní na tom, že uděláme vše pro to, aby nová knihovna vznikla i za cenu toho, že v ní potom možná nebudeme chtít pracovat. Děsilo nás určité megalomanství, bály jsme se ztráty útulného prostředí a osobního přístupu. Jsme dnes rády, že jsme se mýlily! Baví nás to tu ještě více. A jak naše nominace dopadla? Dozvíme se počátkem října – jsme pozváni na slavnostní předávání cen do pražského Klementina.  


 

LOUČENÍ S PRÁZDNINAMI 2013
Po 9 let jsme rok co rok sepisovali petici za prodloužení prázdnin a nutili účastníky akce Loučení s prázdninami, aby se pod ní podepsali - a ejhle při desátém ročníku se konečně úspěch dostavil! Samozřejmě na tom neměla zásluhu petice, ale zateplování milínské školy, to s sebou přineslo i týdenní odklad začátku školního roku. Tudíž ti, co se sešli (cca 50 prázdninomilců) v sobotu 31. srpna 2013 před knihovnou, se s prázdninami loučili trochu předčasně. Díky počasí, které mělo slunečně podzimní nádech, se celé dění odehrávalo ve venkovních prostorech. Na samém začátku bylo vyhlášeno motto tohoto ročníku: ,,Levou ruku máme, tak si na ní načmáráme“, a účastníci se dozvěděli, cože se pod ním vlastně skrývá. Aby to nebylo záhadou ani pro Vás, vězte, že děti (některé za asistence rodičů) měly najít 5 stanovišť (poznaly je podle barevných slunečníků) a splnit úkoly, které tam byly přichystány. Poté, co úkol zvládly, byl jim na levé ruce fiksem ,,odfajfkován“ vždy jeden prst. Teprve když měly počmáranou celou ruku, mohly si s ní vytáhnout z prázdninové truhlice poklad. A další odměnou jim byla jízda na koni, mimochodem velmi trpělivém. Pak na přítomné čekala část oddychová - posezení u ohně, opékání, ochutnávka domácích dobrot, zpívání s kytarovým doprovodem a volná zábava (na pískovišti, houpačce, trampolíně…). Navíc, kdo chtěl, mohl utratit i pár korun za parádu (své výrobky z korálků na stanovišti ,,u králíků“ prodávala Terezie Mrázová), aby do nového školního roku, měl i něco nového na sebe. Na podařeném odpoledni mají velikou zásluhu výrobci občerstvení (M. Pánková, J. Filová, M. Hackerová, K. Růžičková), paní Plívová a její kůň, hoši z tech. úseku, kteří zajistili dřevo, zpěvačky a kytaristky K. Štěpánková a K. Čedíková, lehce čadící a akorát plápolající oheň a mnoho další drobností, které se zdají být samozřejmé a není důležité je jmenovat, ale často je při podobných akcí postrádáme.  

 

PASOVÁNÍ NA ČTENÁŘE
S koncem školního roku 2012/2013 skončily (?) i pravidelné návštěvy žáků 2. třídy v knihovně. První věta je v podstatě nicneříkající informace, ale když se trochu víc rozvede, dozví se čtenáři docela zajímavá fakta. V začátcích uplynulého školního roku přišla do milínské knihovny paní učitelka Černá s nápadem, že by se svojí třídou druháků ráda 1x měsíčně navštěvovala dětské oddělení s tím, že by se děti při těchto návštěvách seznámily s prostředím knihovny (řazením knih) s knihovnicemi, že by si prohlížely knihy, příp. si některé vypůjčily. Co jí k tomu vedlo? Přemýšlela spolu s rodiči, jak přimět a zlepšit čtení žáků. A jelikož to je myšlenka mimořádné hodnoty, nemohly k celému nápadu knihovnice zůstat chladné! V měsíci říjnu 2012 se uskutečnilo první zkušební setkání. To se pak skutečně stalo pravidelným. Jelikož to byla třída naprosto ukázněná a samostatná, nevyžadovala po knihovnicích krom prostor žádné nadstandartní služby, pouze vrácení a vypůjčení knih. Nicméně knihovnice rády chvilku s dětmi pohovořily, vybraly jim knížky vhodné pro jejich věkovou kategorii… Ti z žáků, kteří doposud nebyli registrovanými čtenáři, se jimi během roku stali, takže na konci šk. roku měl každý svoji průkazku a domů si odnášel knihy na prázdniny. Závěrečné setkání bylo nejen o loučení a přání hezkých prázdnin, ale také o ocenění dětského snažení a chuti si sám číst. Každý z žáků (i paní učitelka) obdržel titul ,,Šikovný čtenář/řka“ a malý prázdninový poklad. Následovalo společné focení s knihou a pak už jen přání, abychom i v dalším školním roce v těchto setkáních mohli pokračovat. Proto ten otazník v úvodu. Žáci budou mít v dalším školním roce novou třídní učitelku a není jisté, zda se společně s nimi do knihovny vypraví. My knihovnice však věříme, že ať už to dopadne, jak chce, současní třeťáci si cestu do říše knížek najdou i sami.  

 

INFORMATIKA PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLU 2013
V letošním roce v rámci exkurzí v knihovně navštívilo prostory milínské knihovny celkem 11 tříd zdejší mateřské a základní školy. Ještě nám zbývá jedna poslední třída a můžeme prohlásit, že pro letošní školní rok máme „úkoly splněny“. Program byl pro každou třídu trochu jiný, přizpůsobený věku a počtu dětí. Na přípravě a samotné návštěvě se podílely všechny tři knihovnice (ne vždy zároveň). A co všechno děti (s pedagogickým doprovodem) zažily, viděly? Seznámení s prostory dětské knihovny, někteří i s prostory nízkoprahového klubu (ti nejmenší i s hernou mateřského centra). Návod, jak si najít knihu v on-line katalogu milínské knihovny (přístupný ze všech počítačů s internetem) a zjištění, jaké kdo má konkrétně půjčené knihy (od kdy atd.). Hrálo se divadlo, četly se ukázky z knih, hádalo se, co všechno potřebuje pro svoji práci spisovatel, děti si vyzkoušely, jak je možno uvolňovat svou negativní energii pohybem, také se odpovídalo na různé otázky „na tělo“ - ovšem anonymně (se zavázanýma očima), děti procházely bránou z knih… Věříme, že jsme těmito návštěvami přiměly některé nečtenáře, aby začali do naší knihovny občas chodit. Těšíme se na ně.  

 

MALOVÁNÍ NA CHODNÍKU 2013
Touto akcí se Knihovna Dr. E. Bořického připojuje k oslavám Mezinárodního dne dětské knihy (oslava narození pohádkáře H. Ch. Andersena, r. 1805). Letos se malování konalo 4. dubna 2013. Na chodník před knihovnu přišly malovat děti z mateřské školy, 1. stupně základní školy, družinové děti a maminky s dětmi z MC. Při malování bylo poněkud chladno, ale na výsledných dílech to nebylo vůbec znát a barevný chodník vydržel zdobit okolí knihovny dlouho, dlouho…  

 

TÝDEN KNIHOVEN 2012
Letošním mottem této celorepublikové akce bylo: „Čti, žij zdravě!“ Jaké akce byly nabídnuty nejen čtenářům, ale i široké veřejnosti v milínské knihovně? 1. Ovocno-zeleninová prohlídka centra volnočasových aktivit. Návštěvníci v rámci prohlídky nové budovy plnili jednoduché úkoly a za odměnu obdrželi ovocno-zeleninové „jednohubky“, záložku do knihy a za bonusovou otázku (pokud ji zodpověděli) si domů odnášeli „pravý poklad“ – vyřazenou knihu. Smyslem této „bojovky“ bylo, aby se místní lidé seznámili se všemi prostory nové budovy. (Mnozí nevědí, že v chodbě je umístěn automat na kávu, že zahrada je průchozí zadními vrátky, že do 2. patra se dá jezdit výtahem atd.) 2. Výstava knih o zdravém životním stylu a odkazy na zajímavé internetové stránky. Vše bylo po celý týden k nahlédnutí, zapůjčení a mnoho šťastlivců si domů odnášelo i recept na zdravé jídlo. 3. Noc v knihovně. Prožilo a přežilo 15 přihlášených dětí (+ dvě pomocnice a 3 vedoucí a 3 velcí pomocníci), které v knihovně nejen spali, ale proměnili se i v detektivy, kteří při večerní procházce Milínek (a i kousek za něj) plnili různé úkoly, pátrali po ukrytých obálkách a zkoušeli překonat strach při podepisování se na čertovskou listinu. (Nemějte strach, neupsali svou duši).  

 

LOUČENÍ S DEVÁŤÁKY
Pondělí 11. června 2012 naše 9. třída trávila dopoledne v Centru volnočasových aktivit v Milíně, kde jsme hráli různé hry. Místní knihovnice nás mile překvapily dortem na rozloučenou. Potom jsme navštívili místní pivovar, kterým nás provedl a mnoho zajímavého vyprávěl Ing. Srbek. Dostalo se i na čápy, kteří hnízdí na komínu pivovaru. Byl to skvělý den.  

 

DRUŽINA V KNIHOVNĚ
Byl to správný africký rachot, když družinové děti přišly na návštěvu do knihovny. Jelikož v družině probíhal v tu dobu projekt Afrika, přidaly se i knihovnice k tomuto tématu s jednoduchými nápady. A tak v rámci společného setkání jsme v knihovně v pondělí 14. května 2012 převáželi náklady přes Saharu a trénovali po vzoru africký domorodců nošení balíků knih na hlavě a vyráběli papírové masky. Jelikož jednu výpravu zdrželo zdolávání vodopádů na řece Zambezi, nastala pak trošku tlačenice v deštném pralese. Co je však důležité, že majiteli několika afrických masek se stala knihovna (děti nám je darovaly) a knihovnice teď mohou poletovat mezi regály a strašit čtenáře ještě lépe, než dosud.  

 

MATEŘSKÁ ŠKOLKA NA NÁVŠTĚVĚ 2012
Většina lidí si myslí, že ve čtvrtek mají knihovnice den volna, ale to vůbec není pravda. Čtvrtek 12. dubna 2012 byl návštěvní. Na návštěvu k nám v rámci informatiky zavítaly děti z mateřské školky. Chtěly jsme jim ukázat, že knížky nejsou vůbec nudné a v knihovnách, obzvlášť v té milínské, můžeme zažít pořádný kopec legrace. Právě proto Žabák s Papouškem netrpělivě vyhlíželi děti. Chtěli si povídat o pohádkách z večerníčků. Vám to přijde divné? Dětem vůbec ne! V nás knihovnicích se jenom probudilo dítě, my ho schovaly do kostýmu plyšové žáby a pestrobarevného papouška, aby měly nejen děti kouzelný zážitek.  

 

MALOVÁNÍ NA CHODNÍKU 2012
I v letošní jarní den se milínská knihovna symbolicky připojila k oslavám Mezinárodního dne dětské knihy. Malováním na prostranství před knihovnou si účastníci připomněli narození H. Ch. Andersena, známého dánského pohádkáře. A kdo byli letošní účastníci? Kříd se ujaly děti z mateřské školy, žáci ze třídy paní učitelky Sečanské, odpolední návštěvníci knihovny, náhodní kolemjdoucí. A co z oslav zbylo? Spoustu nápaditých, barevných obrázků na chodníku kolem centra volnočasových aktivit, nad kterými se dlouho usmívalo nejen sluníčko, ale všichni, kdo přes obrázky přeskakovali, vyhýbali se jim…  

 

JARNÍ AKCE
Ve středu 21. března 2012 připravila knihovna pro návštěníky, kteří ten den zavítali do knihovny malou jarní akci. Každý kdo zavítal do dětského i dospělého oddělení si mohl zasadit do připravených květináčů semínko (květiny, okrasné stromky) a svůj důlek označit praporkem se jménem. V průběhu nastávajích měsíců bude moci každý sazeč pozorovat, jak se jeho rostlinka klube na svět a kterak se jí vede. V letních měsících budou výpěstky zkrášlovat okolí knihovny.  

 

INFORMATIKA PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLU 2012
V pátek 2. března 2012 vcházeli žáci 5. třídy s paní učitelkou Macháčkovou do knihovny plni zvědavosti a očekávání. Čekala je zde hodina informatiky (exkurze v knihovně). Všechny tři knihovnice děti uvítaly a vylíčily, co vše je čeká a nemine. Samozřejmě se souhlasem dětí, protože právě jich se to nejvíce týkalo. Následovala trocha historie o budově včetně prohlídky všech prostor a zákoutí. Dále děti úspěšně absolvovaly test s tajenkou a dovedně sehraná bajka v podání žáků, ukončila hodinu zábavy a poučení. I v pondělí 19. března 2012 jsme strávili příjemnou ranní „třičtvrtěhodinku“ s paní učitelkou Heinovou a s žáky a žákyněmi 9. třídy. Téma našeho setkání byla válečná literatura. Ve stručnosti jsme si řekli něco o 1. světové válce a poté o autorech, kteří válku pocítili na vlastní kůži. Čekala na nás i krátká šipkovaná s tajenkou, abychom si po ránu procvičili mozkové závity. Šipky nás provedly skoro celou knihovnou včetně knihovní věžičky, kde čekala poslední indicie. Vymezený čas rychle utekl, my jsme se vrátili do práce a žáci i s paní učitelkou do školy. Nikdo nudou neusnul, a proto věřím, že jsme dokázali tohle v celku náročné téma pojmout a vstřebat.  

 

DRUŽINA V KNIHOVNĚ
Další setkání (únor 2012) s družinou bylo lehce organizačním nesrovnalostem takové rychlé, ale alespoň dle knihovnic vydařené. Děti přišly po skupinách do knihovny a tam na ně čekaly otázky týkající se nové knihovny (Např. počet dveří, vyjmenovávání místností…), potom na ně čekalo něco jako: ,,Na kterou knihu právě myslím?“ Děti také pomohly vyzdobit oddělení pro děti a to postavičkami z večerníčků, které moc pěkně vybarvily. A na závěr si zkusily postavit různé architektonicky zajímavé stavby z vyřazených knih. Prostě šikovné děti, které s sebou do knihovny vnesou trochu vzruchu a zanechají po sobě stopy své šikovnosti. 

 

DRUŽINA V KNIHOVNĚ
I po přestěhování do nových prostor pokračují setkání s družinovými dětmi. Ty chodí spolu se svými učitelkami do knihovny (zejména dětského oddělení) na: popovídání, něco tvoření, zkrátka na návštěvu. Začátkem února 2012, kdy byly mrazy opravdu urputné, přišly statečné děti vyrábět svíčky hromničky. I když někteří už svíčky vyráběli v loňském roce, přesto se podivovali nad alchimií celého procesu. Díky mrazu, vosk na rozdaných knotech rychle tuhl a práce šla pěkně od ruky. Závěrečné barvení různě velkých svíček pak bylo třešničkou na dortu. A i zde můžeme uplatnit pořekadlo: ,,Všechno zlé je pro něco dobré.“ To v případě, když ještě teplá svíčka vyklouzla jednomu výrobci z ruky a tvrdě dopadla na zem. Nejprve to vypadalo, že s touto havárií se majitel nesmíří. Ale svíčka, která se rozprskla o dlažbu, si vytvořila zajímavý podstavec – přenádhernou botičku. Příští rok to vypadá, že ještě teplými svíčkami budeme tlouct všichni o zem povinně, aby naše výrobky pěkně stály a nepotřebovaly svícínky.  

 

ZAKONČENÍ AKCE PÁTRACÍ DENÍK
Za mrazivého dopoledne, tedy spíše rána, 17. října 2011 se dvě děvčata (Lenka Šafránková a Evina Čiháková), která zdárně pátrala a dopsala příběh vězně Františka Kuldy, jela za odměnu podívat do tábora Vojna u Lešetic. Když to vezmeme popořadě: ráno kolem 8. hodiny se obě sešla v knihovně. V 8.30 hodin je Klára Růžičková odvezla do knihovny v příbramském gymnáziu. Tam se potkala s ostatními výherci z knihoven (dohromady jich bylo 10, naše dívky byly nejmladší), kteří se do soutěže zapojili. Společně pohovořili o tom, jak se jim pátralo, dostali snídani a potom taxíky (silný zážitek) vyrazili na Vojnu. Areálem je prováděl p. Bártík (bývalý politický vězeň). V pravé poledne byla prohlídka ukončena a děvčata transportována zpět do milínské knihovny. S nadšením líčila své zážitky a postřehy. Tímto byla celá akce, která probíhala od jarních měsíců do konce září 2011, zdárně ukončena.  

 

PROCHÁZKA MILÍNEM
Slunečné dopoledne vylákalo v sobotu 24. září 2011 k další procházce Milínskem zase mnoho zvědavců, se kterými jsme se tentokrát společně podívali do osady Konětopy. A že se bylo čemu divit, co prohlížet, na co se ptát! Firmou BabyPoint která má ve vesnici své sídlo již několik let, nás naprosto úžasně provedl pan Z. Háse, kterému tímto ještě jednou moc děkuji za vstřícnost, výborné pohoštění a dárečky, trpělivost a za všechny odpovědi, kterými uspokojil i ty nejzvědavější z naší ,,party“. Za svoji osobu musím připsat, že mě nikdy nenapadlo, že by kočárek mohl mít v sobě zabudované diody, které mrkají, a že deštníčky ke kočárkům se vyrábí v tolika barvách. Další zastavení se konalo v konětopské hasičské zbrojnici. Tady nás očekával kronikář osady Jiří Šedivý a provedl nás nainstalovanou výstavou. Dvě patra zbrojnice byla zaplněna do posledního místečka exponáty, fotografiemi… Pan Šedivý stíhal běhat od jednoho tazatele ke druhému a odpovídat a odpovídat. Sekundoval mu i pan Kokeš a pan Řezníček. Z výstavy jsme odcházeli plně uspokojeni a trochu hladoví. Vždyť se blížilo pravé poledne a buřty, které jsme nesli v batohu, už volaly po tepelné úpravě. A jestli si někdo dokáže představit větší idylku, než v pravé poledne pod modrou oblohou bez mráčku s partou milých lidí, kteří se společně pokusili rozdělat oheň (což se podařilo) obědvat na farském dvoře pečené buřty, mile plkat o zážitcích s procházky, ať mi klidně dá tip. Za ,,pronájem“ fary děkujeme Mirkovi Nuslovi, a kostelním zvonům za jejich sytý zvuk. Jitka Slancová, která doufá v další společnou procházku  

 

PROCHÁZKA MILÍNEM
Areál Vojna u Lešetic byl pro mnohé ,,poznávače“ Milína a jeho okolí lákavý cíl. Jelikož každý je vyznavač jiného druhu sportu, měli jsme při předprázdninové procházce Milínem (tentokrát za Milín) nachystáno několik dopravních variant. Pěšáci vedeni náčelníkem Vaškem vyrazili od milínské knihovny jako první. Chvíli poté je začali pronásledovat cyklisté. Autisté (majitelé plechových mazlíčků) dorazili před bránu tak nějak sami a neorganizovaně. Každopádně vše klaplo na čas a po společném focení před branou pod budovatelským heslem Prací ke svobodě jsme byli svěřeni do rukou velmi příjemné průvodkyně. Po hodinové prohlídce areálu jsme byli chytřejší o to, jak to vypadá v zavřeném bunkru, jaké bylo kulturní vyžití muklů (MUKL - muž určený k likvidaci) a kterak vypadal operační sál v lágru. Po malém občerstvení jsme se s personálem Vojny rozloučili, vzájemně si popřáli pěkné léto a slíbili si, že na podzim se při dalších procházkách opět potkáme. Tímto chci moc poděkovat zaměstnancům Památníku Vojna za jejich vstřícnost a zprostředkování prohlídky, která proběhla 25. června 2011.  

 

UKAŽ SVÉ VYSVĚDČENÍ
Jak jste se mohli dozvědět z místního rozhlasu, ve čtvrtek 30. června 2011 bylo v knihovně mimořádně otevřeno od 9.00 do 11.30 hodin. Protože kde jinde než v knihovně bylo možno dostat pochvalu a drobný dárek za jakékoliv vysvědčení? Na děti tu čekala „prázdninová úřednice“, která každého orazítkovala. Motivem byla želva. Proč? „Aby nám ty prázdniny utíkaly pomalu jako ta želva, přece, né?“ Děti byly velmi úspěšné, převládaly jedničky, sem tam se kroutila malilinká dvojka a trojka? To jen, aby se ukázalo, že učitelé znají také jiné číslice. Jen jedno je mi divné. V kolonce chování měli všichni uvedeno „velmi dobré“, že by to bylo univerzální :-)? Rozhodně ne! A tak všem ještě jednou gratuluji a přeji prázdniny, jak mají být.  

 

DRUŽINA V KNIHOVNĚ
Družinové děti byly v knihovně 7. června 2011 naposledy. Ne, že by snad zlobily tak, že už je nikdy nechceme vidět, ale z důvodu stěhování. S dětmi se uvidíme, tedy pokud budou mít zájem, aby naše každoměsíční setkávání pokračovala i v novém šk. roce, už v nové knihovně. Poslední setkání jsme zaměřili právě na novou knihovnu. Dětem jsme nejprve ukázali budovu (zatím staveniště) ze všech stran, aby měly vizuální představu, co a jak vypadá a vypadat bude. Potom jsme je v současné knihovně pumpli o jejich nápady a náměty. Co by uvítaly v nové budově. Čím by ji chtěly vybavit. Jejich názory určitě nenecháme ležet ladem, jelikož mnozí z těchto dětí jsou našimi věrnými čtenáři, kvůli kterým nové prostory budujeme. A chceme, aby se jim v novém centru líbilo. Takže už nyní můžeme slíbit, že s houpačkou, morčaty, televizí, výstavou zbraní se v novém centru volnočasových aktivit, jehož součástí bude i knihovna, určitě počítá.  

 

PROCHÁZKA MILÍNEM
Procházka Milínem, tentokrát spíše za Milín (respektive do Radětického katastrálního území) se konala za dokonalého počasí v sobotu 21. května 2011. Knihovnice, které akci již po několikáté připravily, překvapilo množství kočárků a jejich odhodlaných řidičů. Cílem pochodníků byl mlýn Bolina, kde nás velmi vtipně hromadami mouky, coby mlynář, zasypal p. Srbek. Ten nás potom provedl stavením samotným, řekl mnoho z historie, ochotně odpovídal na naše všetečné dotazy, nechal nakrmit ,,domácí havěť“ a rozdělal nám ,,plotnu“ na buřty. Že jsme na jeho pozemku prošmejdili, co se dalo, ztopili něco dřeva, bral jako samozřejmost. Za to mu patří opět obrovský dík. Pochodníci působili spokojeným dojmem, tak doufáme, že to, co naše procházka měla přinést (příjemně společně prožité dopoledne s trochou turistiky), přinesla. Přesně v pravé poledne jsme stanuli tam, odkud jsme vyšli zdraví a trochu žízniví. Proto jistě uznáte, že krátké posezení ve stínu restaurace před kulturním domem byla povinnost vůči dehydrataci! P.S.: Zpráva pro senzomilce: ,,Vodník na vrbičce u mlýnského rybníčka neseděl a v mlýně samotném straší jen občas, když odborníci dělají geologické průzkumy.“ P.S. 2: Další procházka je plánována na sobotu 25. června 2011 a bude to opět za hranice Milína. Půjdeme/pojedeme do areálu Vojna. Více info bude na plakátech.  

 

MATEŘSKÁ ŠKOLKA NA NÁVŠTĚVĚ
Jak to bylo, pohádko? Zabloudilo kuřátko. Kdy? V úterý 5. dubna 2011 zabloudilo kuřátko do knihovny a společně s pohádkovým dědečkem přivítalo děti z nejmenší třídy MŠ. Pak už dědeček vyprávěl pohádku o putování ztraceného kuřátka. Děti si tak mohly aktivně užít příběh a zároveň si projít knihovnu. Čekalo na ně obilí, pole se slámou i stodola s koněm. Nakonec kuřátko našlo cestu domů a děti našly v poslední místnosti hromadu krásných knížek a časopisů, které si mohly nejen prohlédnout, ale i „přečíst“.  

 

MALOVÁNÍ NA CHODNÍKU 2011
Po této akci prodchnuté sluníčkem zůstaly na chodníku v okolí kulturního domu křídové obrázky dlouho, dlouho... Po této akci prodchnuté dětským nadšením ovládl knihovnice (akci pořádaly) příjemný pocit z vydařeného dne. Po této akci prodchnuté úsměvy kolemjdoucích, přihlížejících a mezi obrázky kličkujících zbylo jen pár kříd na další ročník oslav Dne dětské knihy (2. dubna), kterou v Milíně oslavujeme právě malováním na chodníku. Děkujeme všem malířům (bylo jich přes sto) za jejich díla.  

 

DRUŽINA V KNIHOVNĚ
Může se zdát, že to s dětmi děláme úplně obráceně. Když je zima, necháme je venku. Když je slunečné počasí, pozveme je do knihovny. Opak je pravdou. Hromničky prostě jinde než venku a jindy než v únoru neuděláme. Další setkání s družinovými dětmi proběhlo 25. března 2011 uvnitř knihovny, protože jsme společně tvořili na téma „Jaro“. Knihovna byla naklizená, umytá a vycíděná a přímo volala po jarní výzdobě. Proto jsme požádali šikovné děti, které se rychle ujaly tohoto důležitého úkolu. Jako první začaly vystřihovat jarní kytičky. Jelikož milínská škola je Ekoškola, využili jsme na středy kytiček barevná plastová víčka. Dětem to šlo pěkně od ruky, takže každý vyrobil dvě až tři kytičky a mohly si i nějakou odnést domů. Není dobré na začátku prozradit celý program . Vzduch byl prosycen těšením se na motýly. Ne, nebyli jsme je chytat, my jsme je vyrobili. Stačil dřevěný kolíček, barevný chlupatý drátek, tavná pistole a během chvilky se to po knihovně hemžilo nádhernými motýlky. Chtěli byste je vidět? Je to jednoduché, zastavte se v knihovně. Během tvoření jsme ještě stihli přečíst z jarní knížky příběh o tom, jak se do pampelišky dostane mléko. Nadšení z dětí jen čišelo. Při loučení se nám zdálo, že se vznášejí nejen ti motýlci…  

 

INFORMATIKA PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLU
Jako každoročně v jarním období se konají pro žáky základní školy informativní setkání v prostorách knihovny. Tato setkání, která trvají zhruba jednu vyučovací hodinu, jsou zaměřena na konkrétní třídu, která knihovnu navštíví. Jejich smyslem je přiblížit dětem a dospívajícím význam knihovny, dění v knihovně a pokusit se přitáhnout děti k četbě tak, aby se stala jednou z jejich oblíbených volnočasových aktivit. Odměnou za tato dopolední setkání jsou knihovnicím noví čtenáři, kteří se odpoledne přijdou do knihovny přihlásit. A nyní jen pro zajímavost co jsme dělali např. s žáky páté třídy? Krátký testík, který byl zaměřený na přírodu, a pokud žáci odpověděli správně, vyluštili zároveň i tajenku a ta nás velmi zajímala. S prvňáčky, kteří nám přinesli krásnou výzdobu do právě umytých oken, jsme si tak trochu zaloutkařili (průvodci setkání byl kašpárek a klan) a vyzkoušeli je, jak znají písničky z večerníčků a pohádek (mimochodem rychle a dobře poznali a pojmenovali, z kterých jsou pohádek). Také se od dětí dozvídáme, jaké knihy čtou, popř. které by rády četly, a necháváme si od nich i nějaké tituly doporučit. Proto víme, že jednoznačně v první třídě vítězí knížky o koních a princeznách a ve vyšších třídách zase ,,táhnou“ báje, humorné a hororové příběhy.  

 

PROCHÁZKA MILÍNEM
Procházka Milínem jako seriál Tentokrát jsme si užili čtvrtý díl. Název by mohl mít: „Fotbal to je hra“ a „Cestujeme časem“. Je tedy jasné, co bylo cílem nás 14 vycházkářů při zapadajícím slunci. Sešli jsme se ve čtvrtek 10. března 2010 v 18 hodin před knihovnou. Po tradiční znělce a komentovaném úvodu jsme se vydali směr k fotbalovému hřišti. Zde se náš seriál změnil přímo na dokument. Věděli jste, že dočasně končí A mužstvo, že se trávník hnojí 2x měsíčně, že ty velké zelené nádrže slouží jako zdroj zavlažovací vody, že budova ukrývá úžasnou saunu, že v sobotu se zde proběhne mužstvo Liberce, že nový kotel funguje na principu zplynování dřeva…? My už to, díky panu Kloudovi, víme. Poté jsme se přesunuli do areálu mateřské školy, kde jsme pomyslně nasedli do stroje času, abychom se dostali do dob dávno i nedávno minulých. Zhlédli jsme historické exempláře, dobové oblečení, zažloutlé dokumenty a věci každodenní potřeby našich předků. To vše (a ještě více) skrývá milínský archiv, kterým nás osobně odborným slovem provedl pan Vostarek. Bylo těžké se „odtrhnout“ od řemeslného umu, důmyslných vychytávek a vyšitých mouder hospodyněk. Jenže jsme byli teprve v polovině našeho putování. Další, kratší, zastávkou byla vedle sousedící místnost Mateřského centra Milínek. Protože čas pokročil a byla doba koupání a uspávání, tudíž maminky nám nebyly k dispozici, stala jsem se „rychloprůvodkyní“ já. MC Milínek = občanské sdružení podporované obecním úřadem, spolupracující s ostatními sdruženími, cca 19 registrovaných maminek se svými dětmi a fungující již třetím rokem. Najednou jsme si připadali nějak moc velcí. Ty malé záchůdky, umyvadýlka… nejeden z nás zatoužil být opět mrnětem. Tento pocit jsme si krásně přiživili i další prohlídkou. V prostorách mateřské školky nás přivítala ředitelka Humlová. Po přezutí do bačkorek jsme si postupně prohlédli všechny třídy, porovnali rozdíly, jak to bylo „za nás“ s tím jaké je to nyní, zavzpomínali na bývalé paní učitelky, zjistili rozdíl mezi dřevěnou a plastovou židličkou, dozvěděli se o výjimce v obsazenosti tříd. Prošli jsme kuchyní s velkými hrnci a na závěr nakoukli do ředitelny. Závěrečné titulky: děkujeme průvodcům za čas a trpělivost při zodpovídání otázek. Přestože jsme navštívili notoricky známá místa, poznali jsme je ještě lépe a hlavně i za oponou. Ivana Vopěnková

 

PROCHÁZKA MILÍNEM
V pořadí již třetí procházky Milínem se i přes značně větrné počasí zúčastnilo 21 lidí. Tentokrát jsme se před knihovnou (odkud byl odchod) sešli netradičně v dopoledních hodinách. Vítr byl tak silný, že majitelé pokrývek hlav měli co dělat s jejich hlídáním a zdárným dopravením až do cíle. Nicméně jsme protivítr překonali a před desátou hodinou 5. února 2011 dorazila naše skupinka k vrátnici a.s. Primagra. Zde nás přivítal, hodinu a půl provázel, na naše zvídavé otázky odpovídal a z míry se nenechal vyvést p. Hejhal a v objektu metylesteru mu zdárně sekundoval p. Jareš. Oběma pánům moc děkujeme za trpělivost a kvalifikovaný výklad. Cože jsme všechno viděli a zažili? Ve stručnosti: svezli jsme se výtahem do 8. patra, dozvěděli jsme se, co všechno za obilí se v betonových válcích skladuje, jak moc je v současné době silo zaplněno, jak probíhá proces naskladnění obilí, kterak se vysouší zrno, jak to vypadá na ,,velíně“, kolik práce má v objektu uklízečka, že zaměstnanci rozhodně nemohou být alergici, jak se z řepkového oleje vyrábí metylester, jak se využívají všechny zbytky z jednotlivých fází výroby, jak, kam a v čem se přepravuje metylester, co se stane, když vypadne elektřina… Prostě bylo toho ještě mnoho a bylo to velmi zajímavé. Dalším objektem, který jsme ten den chtěli ještě zdolat, byly kabiny a fotbalové hřiště. Ale z časových důvodů jsme návštěvu odložili na příště a šli se zahřát do knihovny teplou polévkou. Samozřejmě, že povinností každého byly nejméně dva plné talíře a čerstvé pečivo. Protože po tak vydatném výletu notně vytráví.  

 

DRUŽINA V KNIHOVNĚ
Jak se říká ,,Byl mráz, až praštělo“, a my knihovnice jsme do toho mrazu vyhnaly družinové děti, které přišly na další návštěvu knihovny (1. února 2011). Ptáte se, proč jsme se tak hanebně zachovaly k milé návštěvě? Protože vroucí vosk, horká voda, rozžhavené vařiče nejsou s knihami zrovna velcí kamarádi. A my jsme tohle všechno při společném setkání potřebovaly. Tentokrát nás totiž čekala výroba svíček hromniček. Děti se nejdříve dozvěděly, co jsou to hromnice, k čemu se dříve svíčky používaly a co se na hromnice naopak dělat nesmělo. Poté už je čekala samotná výroba. Každý dostal knot a pak už záleželo jen na jeho trpělivosti a šikovnosti, jak rychle se mu při namáčení vosk nabaloval na knot. A že se našlo mnoho šikulků a šikulek, se můžete přesvědčit z fotografií pořízených při akci. Závěr setkání patřil barvení svíček, tuhnutí výrobků a naopak zahřívání ztuhlých prstů . Domů si pak děti odnášely nejenom krásně barevné svíčky, ale i krátké povídání o hromnicích, aby nezapomněly na jednu krásnou českou tradici.  

 

VEČERNÍ PROCHÁZKA MILÍNEM
Další ze série večerního putování po památkách a zajímavostech probíhala v příjemné adventní pohodě. Kroky účastníků, kteří se sešli za mrazivého podvečera v sobotu 18. prosince 2010 před knihovnou, vedly nejprve na zbrusu nově otevřenou čističku odpadních vod a potom do kinosálu a promítací kabiny. O naši bezpečnost bylo velmi dobře postaráno. Účastník, který byl zároveň náš čelní vůdce měl na sobě bezpečnostní vestu a zadní voj (omladina) průvodu měl zrovna tak viditelné ošacení. Na čističce nás prováděl a technologické postupy čistění popisoval odborník na slovo vzatý, který pracuje v oboru již 20 let. Dozvěděli jsme se tak, že kanalizací může kromě dokladů připlavat i prkno z kuchyňské linky o rozměrech 200x90 cm bílé barvy, že celý proces čistění trvá 36 hodin a z hrubého přečištění se vybere denně až multikára písku. Kolíčky na nos jsme nepotřebovali, jelikož odér nebyl zdaleka tak agresivní, jak jsme očekávali. V kině nám dělal průvodce p. Fuka, který nám poodhalil tajemství promítání. Věřili byste, že film je dlouhý 3 600 metrů a váží až 36 kg? A promítací plátno je velké 7x3 metry a kousek? A že promítací přístroje jsou z roku 1962 a nejlepší místa v sále jsou v řadě č. 8 a 9? Závěrem jsme poseděli v teple knihovny a vzpomínali a dávali k dobru historky z dob dřívějších. Za nás organizátorky mohu napsat, že to byla opět povedená procházka, a že víme zase o několika zajímavostech z naší obce něco víc než doposud. Termín lednové procházky se dozvíte z plakátů a hlášení místním rozhlasem.  

 

DRUŽINA V KNIHOVNĚ
Poslední setkání v roce 2010 s družinovými dětmi probíhalo jak jinak než ve vánočním duchu. Dvě skupiny dětí se přišly na knihovnice podívat v úterý 14. prosince 2010. Nejprve se hledal poklad ve sněhových závějích poklad, který byl úspěšně vyhrabán a odnesen do tepla knihovny. Kde po jeho rozbalení vypadly na děti kalendáře na příští rok, které bylo potřeba dotvořit. A to byl úkol pro děti. Pochopitelně jsme nezapomněli na povídání o Vánocích, zvycích, dárcích. Také se dostalo na zapeklité rébusy a hlavolamy, které byly úspěšné vyřešeny. Při loučení si děti mohly vyprskat prskavku a utvrdit se v tom, že Vánoce a Štědrý den jsou opravdu za dveřmi.  

VEČERNÍ PROCHÁZKA MILÍNEM
Děkujeme, že jste přišli aneb první večerní procházka Milínem Statisticky: • počet vydaných průkazek: 48 kusů • nejmladší účastník: 18 měsíců • nejstarší účastník: 85 let • nejvyšší účastník: 198 cm a kousek • těhotných: 1 (tři dny před porodem) • počet zastávek: 3 (vlastně 4) • datum konání: 12. listopadu 2010 • začátek: 18.30 SEČ • oficiální konec: 22.30 taktéž SEČ • počet typů na další vycházky: 6 • Jára Cimrman: nedostavil se (omluven) Telegraficky: Od knihovny ke kojetínskému milníku „Zlaté stezky“ (komentář p. Vostarek), dále mírně do kopečka k osvětlenému pivovaru (průvodce p. Srbek), kde i komín kouřil a 14o pivo lákalo. Poté milínský kostel (vyprávěl p. Formánek), který netradičně ve 21 hodin zvonil. Čtvrtá zastávka? Informačně -občerstvovací vyhřátá knihovna. 
Příspěvek od účastnice: ,,Jako každá ženská jsem zvědavá. A i když mám Milín za těch dvacet let, co tu bydlím, docela prošmejděný, na večerní procházku po zajímavých místech obce, kterou vymyslely a zorganizovaly naše knihovnice, jsem se moc těšila. Bylo mi totiž jasné, že je spousta míst, kam má noha dosud nevkročila. Jako jedna z mála (nebo jediná?) z účastníků jsem předem věděla, kam naše nohy vkročí, neb jsem byla neodbytná a knihovnice uprosila. Přesto průběh procházky předčil mé očekávání. Netušila jsem, kolik zajímavého dokáže p. Vostarek říci o kojetínském milníku, a to částečně ve verších! Nedostižná byla režie p. Srbka. Postupně prosvětlované prostory pivovaru působily pohádkově... Scénu korunoval kouřící komín a vnitřní vybavení s výkladem historie pivovaru mě dorazilo svou zachovalostí. Od ohně mezi starými zdmi a přesto pod širým nebem se nikomu moc nechtělo, leč zvědavost byla silnější, a tak se šlo dál. Poslední zastávkou byl milínský kostel, přestavěný se svolením církve z kontribuční sýpky, což jsme se spolu s dalšími zajímavostmi (z historie i z nedávné minulosti) dozvěděli od p. Formánka. Na zpáteční cestě nás provázelo zvonění zvonu a domnívám se, že nejenom mně bylo hezky. Závěrečná tečka bylo posezení v knihovně, kde pí Slancová a Vopěnková připravily teplé nápoje a malé občerstvení. Tady pěkně v teple došlo na dotazy i návrhy na další tajemné výpravy a celá akce příjemně dozněla... Jako jedna z mnoha účastníků chci poděkovat všem průvodcům, že v dnešní uspěchané době věnovali svůj čas a energii nám ostatním, ač nemuseli. Děkuji i našim knihovnicím, že stále mají a uskutečňují své skvělé nápady, ač by nemusely... Díky všem za krásný večer. Věra Laznová P.S.: Myslíte, že mají ještě někde kostel ze sýpky?  

DRUŽINA V KNIHOVNĚ
Desátá, tedy jubilejní návštěva družinových dětí v prostorách knihovny se konala 26. října 2010. Co bylo tentokrát na programu? Vzhledem k ročnímu období, silnému větru, padajícímu listí jsme se zaměřili na draky, podzimní zvyky a hry. Na samém úvodu společné části odpoledne jsme zavzpomínali na letní prázdniny. Bylo úžasné, že i po dvou měsících školní docházky si děti dokážou vzpomenout, která místa a s kým navštívily, co tam dělaly. Potom se řeč stočila na to, jaké jsou jejich plány na prázdniny podzimní, které jsou doslova ,,ve dveřích“. Kaštan putující z ruky do ruky pod stolem byla hra, která měla navodit už tu správnou podzimní atmosféru. No a výroba ,,papundeklových“ draků (děti dostaly šablonu z kartonu) byla vyloženě ruční práce, přímo stvořená pro toto období. A že z dětské dílny vylétali draci co kus, to originál, je snad každému jasné. Některé draky (čertovsky zamračené, milé bazilíšky i vyloženě vysmáté) získala knihovna do svého vlastnictví a ty zdobí zdejší prostory, za což dárcům děkujeme a slibujeme, že je budeme pravidelně krmit. Po tomto odpoledni zbyla v knihovně spousta odstřižků, zlámaných pastelek, skvrn od lepidla, ale také nadšení do dalších setkání a postřehů z dětského světa. 

MÁCHA STÁLE ŽIVÝ
Dvouměsíční akce, která probíhala v knihovně v září a říjnu 2010, přinesla mnoho nových poznatků. Pro čtenáře byl připraven jednoduchý vtipný testík, který se týkal Máchova života a díla. Čtenáři si ze třech možností mohli vybrat jen jednu správnou odpověď. Za ty špatné se ruce nesekaly a vyplněné testy nebyly na známky. Spíš jsme vždy vespolek diskutovali nad odpověďmi. Při jedné debatě jsme se například dozvěděli (pro nás knihovnice nový fakt), že Máchovo jezero není jezero, ale rybník. Za své nedostatečné znalosti jsme se zastyděly a daly za pravdu mottu: ,,Člověk se učí celý život!“. Dalším úkolem, tentokrát pro výtvarně zdatné návštěvníky, bylo nakreslit portrét K.H.Máchy na zvětšenou poštovní známku. Odevzdané kresbičky jsou vystaveny v knihovně a každý z Vás má možnost si je přijít prohlédnout. Minivýstavu k Máchovým 200. narozeninám můžete vidět do konce tohoto roku.  

NOC V KNIHOVNĚ 2010
Noc v knihovně prožilo 20 dětí a krotit se je pokoušely tři vedoucí (samé ženy). Ústřední téma strach se ukázalo jako vhodně zvolené. Děti uměly svůj strach a nepříjemné pocity velmi barvitě popsat, nakreslit a také s nimi rázně zatočit (strachy byly upáleny v ohni). Samozřejmě jsme jako každý rok ve večerních ulicích Milína plnili úkoly a na kraji lesa lovili bobříka odvahy. No a jak bývá dalším pravidlem, o spánku nemohla být řeč. 

TÝDEN KNIHOVEN 2010
Je po akci a my knihovnice si nemůžeme odpustit hodnocení průběhu celého týdne. Promiňte nám to, ale máme neodbytnou potřebu s Vámi se podělit o zážitky. V letošním 14. ročníku, který proběhl v prvním říjnovém týdnu roku 2010, jsme pro návštěvníky knihovny měly připraveny tyto akce:  přijď/te oslavit narozeniny do knihovny,  zatoulaná písmenka,  vzpomínání na čtenářské začátky u kávy,  leporela nejen ke čtení,  noc v knihovně pro děti,  přechod pro čtenáře,  recesistická akce ,,Kdo se doklepe“. Jak to všechno dopadlo? Do knihovny dorazil 1 (slovy jeden ) oslavenec, jemuž jsme popřály a který od nás dostal dárek v podobě spaní v knihovně. Do budoucna (v nových prostorách knihovny) s touto akcí počítáme jako s další službou knihovny. Písmenek bylo po knihovně poschováváno celkem 44. A věřte nebo ne, našlo se mnoho čtenářů/návštěvníků, kteří je opravdu všechna našli a složili z nich mnoho originálních slov (další část úkolu). Tuto hru absolvovali někteří i víckrát a sklidila velký ohlas nejen u dětí, ale ochotně hledali i dospělí. Vzpomínání se odehrálo ve velmi úzkém kruhu. V podstatě dorazila pozvaná bývalá knihovnice paní Pečarková, ze které jsme tahaly informace o dobách jejího působení, tehdejším knihovnickém systému… Dostaly jsme se i na vtipné příhody ,,z natáčení“. Páteční dopoledne se proměnila knihovna ve velmi živoucí prostory. Navštívily nás maminky z mateřského centra se svými ratolestmi. Na pořadu, bylo hraní, hraní, hraní, povídání, ukázka obalování knih a maminky nemohly odejít, dokud si i ony nenahledaly skrytá písmenka. Bílou křídovou zebru, nebo-li pomyslný přechod pro čtenáře nakreslily a každý den pilně obnovovaly děti. Čtenáři tak měli po celý týden zajištěn bezpečný příchod do knihovny. A jsme u ,,kdo se doklepe“, musíme si přiznat, že tato recesistická akce mající za úkol zviditelnit knihovnu (svoji originalitou), nejvíce vytrestala nás knihovnice, jelikož jsme celé odpoledne kromě zvonku, odemykání příchozím a zamykání za odchozími nestihly nic jiného. Potěšující bylo, že nikdo neodešel pozloben tím, co že si to dovolujeme, a jen dva hoši (nepřečetli si informační ceduli) se dovnitř nedostali. Děkujeme za pochopení. 

DRUŽINA V KNIHOVNĚ
Chrabří rytíři a urozené šlechtičny V tomto duchu se konalo v úterý 21. září 2010 už deváté setkání družiny s knihovnou. Ještě že tak krásně svítilo sluníčko. Protože koně, kterého jsme měli v rámci rytířských her pro děti jako překvapení, bychom do knihovny určitě „nezaparkovali“. Tentokrát jsme na našem panství přivítali jak ostřílené mazáky, tak i nováčky – prvňáčky. Velký údiv vyvolal opravdu živý kůň a hříbě v doprovodu rytíře Jiřího, pána z Nováků a dámy Terezky z rodů Mrázů. Ještě větší nadšení propuklo při nabídce svezení. A ne ledajakého. Oděni v královské peleríně, s helmicí na hlavě se měli zhostit úkolu hodného opravdových šlechticů. Nejprve dámy při jízdě na koni měly prohodit míček zavěšeným kruhem. Zvládly to všechny s grácií. Pánové, též koňmo, stejný kruh probodávali píkou. Tvořivou částí našeho setkání bylo pro slečny ,,vyšívání kapesníčků“ (samozřejmě fixem a nůžkami), které po té mohly darovat svým rytířům. Rytíři si pro změnu vyrobili obranný štít, do něhož zvěčnili svůj erb. Kdo tohle všechno absolvoval se ctí, mohl si ještě zatancovat královský tanec. Paní z rodu Družinů bojovala (statečně) se strachem z koní, přičemž jí bylo dovoleno používat moderní přístroj – fotoaparát. Tímto krásným odpolednem jsme se plynule zapojili do družinového projektu „Rytíři“. Na další setkání se těší Princezna z Nemanic, jedna z mnoha knihovnic a Rytíř Smiljsemflek z Nohavic. knihovnice Ivana a JItka  

PRÁZDNINOVÉ SVĚTOBĚŽENÍ
Tato miniakce, kterou jsme v knihovně během prázdninových měsíců roku 2010 pořádali, přinesla nebývalé množství zabodaných barevných špendlíkových hlaviček nejen v mapě České republiky, ale i světa. Pouhým pohledem na mapy je patrné, že našimi čtenáři nejvíce navštěvovaný je Jihočeský kraj a Chorvatsko to vyhrálo ze zemí zahraničních. Nejdále bodnuté špendlíky jsou v Ostravě, Zlíně, v Krétě a ve Španělsku.  

DRUŽINA V KNIHOVNĚ
Začátkem června se konalo poslední setkání s družinovými dětmi v tomto školním roce. Tentokrát se nekonalo v knihovně, ale kolem knihovny. Využili jsme pěkného počasí, blížících se prázdnin a s dětmi a jejich šikovnými učitelkami jsme si vyzkoušeli prázdninové putování nanečisto. Což ve skutečnosti znamenalo: 10 otázek = 10 stanovišť, na každém splnit úkol (Zodpovědět, případně prakticky předvést odpověď na otázku typu: ,,Co bys dělal při bouřce, jak bys ošetřil zranění atd.“), nakonec si z prázdninového batohu vytáhnout talisman pro štěstí a deníček - prázdninovníček. A úkol na volné letní dny zní: ,,Zapisovat si do deníčku svá prázdninová dobrodružství, zážitky, lepit fotky, malovat obrázky a v září jej přinést na naše další setkání.“ Na které se už teď my knihovnice moc těšíme a na letní příběhy samozřejmě také. 

DEJ MI SVÉ SRDCE
V měsíci lásky (květnu 2010) probíhala v milínské knihovně velice jednoduchá akce s názvem Dej mi své srdce. Těch, kteří své papírové, kreslené, děrované… srdce v knihovně vyrobili a přilepili na společné velké srdce, bylo mnoho. Mezi srdíčky se bělaly i citáty, romantické básničky, milostná moudra. Oč byla akce jednodušší, o to víc byla hřejivější. A to nejen protože srdeční záležitosti a láska jsou hřejivé, ale i z toho důvodu, že děti a dospělí, kteří se do akce zapojili, vyráběli s nadšením a rádi. Společné dílo bude zdobit interiér knihovny a můžete se jím přijít kdykoli pokochat a nasát z něj trochu tepla do Vašich srdcí.  

TOCHOVICE - MILÍN 35:2
Vypadá to, že jsme kvalifikační zápas „projeli“ na celé čáře. Ale opak je pravdou. Jen čtěte dál. 27. dubna 2010 naši knihovnu navštívily děti z tochovické školy. Vystřídaly se postupně ve dvou skupinách. Pro 1. - 2. třídu jsme měli připravené téma pohádky, blíže pohádky mokré, tedy vodnické. Ještě při uvítání ve dveřích jsme, coby pohádkové bytosti, jednoznačně vedly. Děti čekaly všechno možné, jen ne Vodnici s Kašpárkem. Při úkolech, které děti plnily (nakreslit vodníka dle popisu, přečíst vodnickou pohádku, vyjmenovat známé i neznámé vodníky), už jednoznačně vedly. A to i přesto, že se je Kašpárek snažil hóódně mást a vyrušovat. Jak už je u nás zvykem, zapojena byla i paní učitelka, která se popasovala s úkoly náramně dobře. Po hodince přišla na řadu druhá skupinka s panem ředitelem a třídní učitelkou (3. - 5. třída). Ti si téma návštěvy museli nejprve vyluštit. Tajenka zněla: příroda. Zde jsme si přihřáli vlastní polívčičku, E. Bořický, jak všichni jistě víte, byl mineralog, petrolog. Následoval úkol zapamatovat si 11 předmětů a zapsat, co v paměti utkvělo, navíc ještě ,,zapamatované“ předměty rozdělit na přírodniny a ostatní. Že v předmětech nechyběla kniha, je nasnadě. Posledním úkolem byl popletený zvířecí příběh. Z dětí i učitelů se jen kouřilo a Vodník byl jejich postřehem velice udiven. Následoval tradiční a oblíbený „útok“ na dětské oddělení a hláška: „Na vystavené exponáty sahati dovoleno!“. Kdo že tedy vyhrál? 35 bylo přespolních účastníků, 2 jsme byly my knihovnice a vyhráli jsme všichni, báječné úterní dopoledne!  

MATEŘSKÁ ŠKOLKA NA NÁVŠTĚVĚ
Aby to ,,maláčkům“ (dětem z I. oddělení mateřské školy) nebylo líto, že se letos ještě nepodívali do knihovny, připravily si pro ně knihovnice 23. dubna 2010 krátký program na téma ,,Jak krteček ke kalhotkám přišel“. Děti si hrály a zároveň poznávaly knihovnická zákoutí. Patnáct tvářiček plných očekávání přivedly paní učitelky (Karolína Kačírková a Věra Laznová) do knihovny, kde na ně čekal krtek a jeho kamarádka myška. Poté co se děti se zvířátky seznámily, zazpívaly jim jarní písničku, poprosil je krtek o pomoc. Moc toužil mít také takové kalhoty s kapsami, jako mají ony. Aby si do nich mohl dávat samé důležité věci. A že děti nenechaly krtka ,,ve štychu“ není snad ani třeba psát. Ihned se daly do díla. Sely a sklízely len, který záhy máčely, aby změkl, pak ho nesly k čápovi na komín nalámat (prolézaly tunelem) a prosily mravenečky, aby z vlákna utkal plátno, až byl krtek z toho hemžení a pomáhání celý vedle sebe. No a když ptáček rákosníček udělal na kalhotkách poslední uzel a předal je krtkovi, nebylo snad šťastnějšího tvora v Milíně! I děti musely uznat, že to krtkovi v kalhotkách s kapsami moc sluší. Odměnou jim za jejich pomoc a pochvalu bylo prohlížení knížek a sušené žížaly. Krátké, ale povedené setkání bylo příjemným zpestřením knihovnického dne.  

DRUŽINA V KNIHOVNĚ
Naše tradiční družinovo-knihovnické setkání se uskutečnilo 11. května 2010. Květen alias máj je lásky čas. Začátek povídání se tudíž nabídl sám, stavění májky, májové veselice, rašící příroda, líbání pod rozkvetlým stromem. V knihovně současně probíhala akce „Dej mi své srdce“, do které se děti z družiny také zapojily. Vznikala srdce a srdíčka barevná, originálně vystříhaná, ozdobně děrovaná, razítkovaná, vatou polepená, kytičkovaná... Už během tvoření bylo jasné, komu budou darována, většinou mamince, kamarádce, své lásce. Je milé, že se dostalo i na knihovnu. Všechny exempláře byly přidány na veliké knihovnické srdce. To bude nějaký čas zdobit knihovnu. Rozumí se samo sebou, že se v knihovně čte. Na řadu přišla kniha o zlobivých dětech. Naštěstí se ani jedno dítě z družiny nejmenovalo jako hlavní hrdina příběhu. Přesto jsme si připomněli, že je dobré si občas (ale opravdu jen občas) uklidit v pokojíku, že upatlaný sešit není nic moc, věčně rozdrbané kalhoty jsou další prací pro maminku, a to se ani sebekrásnějším srdíčkem nespraví. Dále četly knihovnice popletený příběh „Lev a myš“ a děti měly uhádnout, co všechno je naruby. Potvrdilo se nám, že technické věci zaujaly především kluky a na růžovou myšku, milou včeličku reagovala spíše děvčata. „To už je konec???“ Ano, opět nám setkání rychle uteklo a máme za sebou další příjemně strávené odpoledne. I. Vopěnková  

MALOVÁNÍ NA CHODNÍKU 2010
Pokud někdo považuje 13 za nešťastné číslo, rozhodně to nebudou milínské knihovnice! Jelikož akci Malování na chodníku, kterou pořádaly v pátek 2. dubna 2010, měla právě toto pořadové číslo. První malíři dorazili po deváté hodině a malovalo se oproti původnímu plánu o hodinu déle (do 18 hodin). Dokonce to chvilku vypadalo, že se malíři z chodníku neodlepí a bude se kreslit i za tmy. Počasí bylo velmi shovívavé, mraky plné dešťových kapek vítr odfoukával kamsi za Milín, občas vykouklo i sluníčko, aby zahřálo výtvarníky, kteří zdobili chodník před kulturním domem barevnými výtvory. A jestli si někdo myslí, že malovaly pouze děti, ten se plete. S křídou bylo možno vidět i mnoho dospělých a jejich obrázky zdobily chodník dlouho, dlouho… Touto barevnou akcí, která má stálé příznivce, se knihovna připojuje k oslavám Mezinárodního dne dětské knihy.  

INFORMATIKA PRO MATEŘSKOU ŠKOLU
V úterý 30. března 2010 byl krásný jarní den. Přesto jsme se v knihovně koulovali. Ale popořádku… Dopoledne jsme měli v knihovně na návštěvě (odborně na informatiku) děti z II. a III. třídy MŠ. Připravili jsme si pro ně hry, úkoly a především knížky na téma „dvojice v pohádkách“. Kdo dětem každý den vypráví pohádku (kromě maminky, tatínka…)? Večerníček. Vybaveni tradičními večerníčkovskými čepicemi jsme na úvod přečetli velmi popletenou říkanku a děti měly chyby nejen poznat, ale i vše řádně vysvětlit. Podařilo se a do pomyslné „knihovnické žákajdy“ přibyla spousta jedniček. Menší rozcvičkou byla pro dítka hra: velká knížka honí knížku malou (kdy si děti podávají knížky v kruhu z ruky do ruky). Leč nedohonila. Zato smích a skandování bylo slyšet až za roh . Další hádankou pro děti bylo přiřazování postaviček vzájemně k sobě a tak se našel Rumcajs s Mankou, Emanuel s Makovou panenkou, Křemílek s Vochomůrkou… Kdepak je to koulování? Zde. To se vezme ta největší kniha (55 x 39 cm) a děti se do ní trefují polystyrenovou koulí. Že se to nedělá, víme, dnes to bylo naprosto výjimečně. Na závěr se živý vláček prokličkoval do stanice „dětské oddělení“, kde se jednotlivé vagónky proměnily v malé čtenáře. Ti se nejen okem, ale i rukama a sluchem samostatně seznamovali s kouzlem dětských knih. Při rozloučení jsme využili pohádku „O dvanácti měsíčcích“ a dětem rozdali bonbonkové jahůdky na cestu do školky.  

DRUŽINA V KNIHOVNĚ
S blížícím se jarem (letošní zima byla opravdu dlouhá) jsme se rozhodli, že další setkání s družinovými dětmi bude teplé, barevné a tak trochu předvelikonoční. V úterý 16. března 2010 do knihovny opět dorazily dvě skupiny dětí, jedna šikovnější než druhá. Poklonu musíme vyseknout i paním učitelkám, na které tentokrát čekal velký výtvarný oříšek (podílely se na výzdobě knihovny). Děti jsme trápili četbou příběhu o štěňátkách, prolézáním pod stolem a bránami, výrobou papírových vajíček (zajíček měl velkou radost, že se jehoprázdný košík zaplnil množstvím krásných vajíček), vystřihováním beránka, kterého si děti mohly odnést coby dekoraci s sebou (příjemně nás hřeje, když děti své výtvory darují knihovně na výzdobu, místo toho aby si je odnesly domů). Pro zvědavce zvědavé, které zajímá, jak vypadá zajíček s kopou vajíček, máme pozitivní informaci. Zajíc bude maskotem velikonoční výstavy kraslic, která bude v knihovně nainstalována od 29. března do 5. dubna 2010. 

INFORMATIKA PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLU
Říká se: ,,To nejlepší nakonec!“ A ono to tak často bývá, nebo alespoň v našem případě se rčení potvrdilo. V úterý 16. března 2010 přišla do knihovny na informatiku poslední třída, třída 6. A. Rozhodně se nedá napsat, že předešlá setkání s dítky školo povinnými byla horší, to v žádném případě! Spíše my knihovnice jsme si toto setkání více užívaly (přeci jen vidina toho, že máte něco úspěšně za sebou a můžete se vrhnout do nových projektů, dává věcem punc s přídavkem NEJ). Na žáky jsme vyrukovaly s tématem řecké báje v domnění, že je lehce zaskočíme. Ale kdepak. Byli navrčení a vysypali na nás s přehledem bohy a jejich rodinné vazby, že jsme se žáky cítily naopak my. No a když nakonec prokázali, že jsou stejně tak dobří malíři, jako myslitelé, měly jsme prostě neodbytný pocit, že toto dopolední setkání bylo moc prima.  

INFORMATIKA PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLU
Jistěže knihovna nezapomněla ani na žáky první, třetí a sedmé třídy. Rádi jsme je v prostorách knihovny přivítali, potrápili drobnými úkoly, provedli je všemi zákoutími a rozloučili se domácím knihovnickým úkolem. Se ,,třeťákama" jsme tvořili příběh o dětech, povídali si o autorech, kteří pro dětské čtenáře píšou. Prňáčky jsme zavedli do říše pohádek a oni nám na oplátku zahráli Pohádku o velké řepě. A s pubescenty ze sedmé třídy jsme se pokoušeli dát dohromady autory z doby národního obrození a skládali jsme citáty. Toliko stručné informace o našem dalším počání v rámci Informatiky pro základní školu. 

INFORMATIKA PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLU
Návštěvy žáků ze základní školy v knihovně pokračují i v měsíci březnu. Po úžasných páťácích přišli neméně úžasní a šikovní žáci z 9. B, 8. tř, 4. tř a 2. třídy se svými třídními učitelkami. Pro každou třídu jsme měly (my knihovnice) nachytáno jiné téma a jiné úkoly. Takže jsme se společně s pozornými žáky prokousávali současnou českou literaturou, respektive současnými autory, povídali si o K. Čapkovi, sehráli bajku o Lišce a džbánu, četli si pohádky, luštili křížovky a mnoho dalšího. Jak už jsem psala, úkoly byly stejné, ale co se neměnilo, byla příjemná atmosféra. Při všech setkání byl patrný zájem, bylo slyšet smích a nechyběly ani zvídavé dotazy. Doufáme, že si žáci z knihovny něco málo odnesli. A tím nemyslím např. knihu pod svetrem :-) . Jitka Slancová 

SETKÁNÍ KNIHOVNIC
Ve čtvrtek je knihovna zavřená. Jenže to neznamená, že se v knihovně nic neděje. Ve čtvrtek 25. února 2010 se dělo. Konalo se zde setkání pracovníků dětských oddělení knihoven z příbramského regionu, tzv. Klubko. Kolegyním z ostatních knihoven jsem měla tu čest být hostitelkou (za zády jištěná D. Reiterovou) a ukázat jim naši knihovnu, poreferovat o Milíně a jeho okolí. Dále jsme prodiskutovaly osobnosti kraje, dokončené i plánované knihovnické akce, spisovatelská výročí, novinky z oblasti dětských knih a autorů. Coby knihovnický začátečník jsem si odnesla nejen dobrý pocit ze skvělého setkání, ale také plný papír nápadů, které bychom i my v milínské knihovně rády realizovaly (některé už jsme začaly). Prostě, máte se na co těšit. S heslem: „příjemné počtěníčko“ se loučí Ivana Vopěnková  

INFORMATIKA PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLU
Naše knihovna pořádá každoročně (loňský rok byl výjimka) jarní setkání knihovnic s žáky základní školy, která se trošku tajuplně nazývají Informatika pro žáky základní školy. Nejinak tomu bylo i letos (r. 2010), jen jsme s návštěvami začali o něco dříve. Již začátkem února přišli žáci 5. třídy s paní učitelkou Macháčkovou, před kterými musíme smeknout. Respektive před jejich hereckými výkony. Setkání mělo podtitulek báje - pověsti, a i když šlo o poměrně vážnou literární formu, knihovna se to dopoledne doslova otřásala smíchem. Děti včetně paní učitelky dostaly za úkol sehrát pověst O Ječmínkovi a ten splnily na jedničku s hvězdičkou. Závěrečný vědomostní testík potvrdil, že jsou to nejen rození herci, ale i chytré hlavičky. Děkujeme za návštěvu 

DRUŽINA V KNIHOVNĚ
Další odpoledne, které jsme strávili ve společnosti družinových dětí, vyšlo na úterý 9. února 2010. Téma bylo blízké nám všem – domácí mazlíčci. Každý z nás má totiž doma svého mazlíčka a někteří jich mají hned několik. Nebyla nouze o pejsky, zakrslé králíky a papoušky, naopak překvapili hlemýždi a pštros. S dětmi jsme si povídali o zvířecích jménech, krmení, četli si příběh o chameleonovi, kterého děti nakonec i vybarvovaly. Děti a jejich paní učitelky neminul puzzlový úkol (musely skládat papírové puzzle s obrázkem domácího zvířátka) a ani úkol domácí (dostaly vodové omalovánky a jejich úkolem je proměnit šedivé obrázky v zářivě barevné). Na závěr, jelikož se blíží masopustní čas, jsme si povídali o maskách a maškarním průvodu. Rádi přiznáváme, že to bylo zase povedené odpoledne a že děti byly moc šikovné.  

DRUŽINA V KNIHOVNĚ
A jak bylo 12. ledna 2010? Venku bylo hóódně sněhu a v knihovně se konalo další setkání družinových dětí s knihovnicemi. Tudíž bylo milo a veselo. Děti nebyly tentokrát hned vpuštěny do knihovny, ale naopak vyhnány ven. Knihovnice, lišky podšité, si pro ně vymyslely sněhový úkol, který spočíval ve vytvoření ,,sněhových knížek“. Zlatým hřebem bylo „vybarvování“ knih (a jelikož si hrajeme ekologicky, tak se jednalo o barvy potravinářské). Když byla dílka uplácána a všechny rukavice promočeny, vstoupily děti do knihovny – tentokrát zadním (tajným) vchodem. Po práci došlo samozřejmě i na zábavu (četba z připravených knih se zimní tématikou). Společně jsem probrali: „Na Nový rok, o slepičí krok“, „Tři krále“ a doputovali až k „Na Hromnice, o hodinu více“. Proč doputovali? Protože knihovnice si pro děti připravily maketu kalendáře letošního roku a společně budeme zaznamenávat, co jsme v tom kterém měsíci při našich setkání tvořili, o čem si povídali. Á propos, tvoření. Protože zimní večery jsou dlouhé a mnozí z nás rádi zasednou, zalehnou... ke knize, vyráběli jsme záložky. Některé si děti odnesly, jiné věnovaly knihovně respektive věrným čtenářům.  

DRUŽINA V KNIHOVNĚ
V adventním čase (8. prosince 2009) měly knihovnice příležitost setkat se s družinovými dětmi potřetí. A o čem jiném by mělo být setkání v předvánočním období, než o vánočních zvycích, povídání o dárcích, Ježíškovi…? Svůj křest si při tomto setkání odbyla nová knihovnice Ivana Vopěnková, která s dětmi tvořila krásné papírové stromečky a každému dala jako dáreček papírový betlém, který si děti mohly doma vybarvit. Na závěr popřály knihovnice dětem hezké prázdniny a spoustu dárků pod stromečkem. 

DRUŽINA V KNIHOVNĚ
Další v pořadí již druhé setkání s družinovými dětmi se konalo v prostorách knihovny 10. listopadu 2009 odpoledne. Bylo to setkání plné napětí, strašidelných chvilek a dobrodružných historek. A jak by ne, když téma znělo - Helowen. Děti v knihovně přivítala smrtka a stará čarodějnice, která si je odvedla do svého doupěte (děti seděly pěkně v příšeří pod dlouhým stolem) a přečetla jim napínavý příběh. Pak děti vyprávěly o tom, jak prožily ,,helowínskou noc! v družině a na oplátku se dozvěděly, co je to vlastně za svátek. Aby neodcházely děti z knihovny vystrašené, vyrobily si malý deníček, kam si mohou zapisovat své strašidelné historky. Ať již vymyšlené, nebo ty skutečné, které v životě zažily. 

DRUŽINA V KNIHOVNĚ
Že nadpisu nerozumíte? Zkusím to ještě jednou a lépe! Indiáni z družiny přišli vykouřit dýmku míru do knihovny se sestrami Suchou větví a Olivovou pletí. Cože? Pořád nic? Tak ale už naposledy. Jednoho dne se knihovna s družinou dohodly, že by nebylo špatné navázat ještě o něco užší kontakt. Od dohody nebylo daleko k činům a v měsíci říjnu – měsíci mastných kostí, přišly děti z družiny na návštěvu do knihovny. A jelikož v družině právě žili tématem Indiáni, dorazilo do knihovny několik pomalovaných Indiánů a ,,očelenkovaných“ náčelníků z kmene Luků, Rychlíků, Siuxů… U vstupní brány země knihovnické je přivítaly výše zmiňované indiánské squaw a měly pro děti připraven program, který se nesl v duchu bratrství, indiánských pokřiků, kouření dýmky míru. Obě knihovnické, indiánské sestry doufají, že tato přátelská setkání, byť v jiném duchu, budou pokračovat. 

NOC V KNIHOVNĚ 2009
Týden knihoven je v milínské knihovně vždy zakončen dětmi velmi oblíbenou akcí - Nocí v knihovně. Ani letos tomu nebylo jinak. Od 19 hodin se v knihovně četlo, kreslilo, stříhalo, lepilo a postupně vznikalo společné dílo „Poselství lesním skřítkům“, které bylo po nočním putování, plném tajných úkolů, předáno všemi odvážnými dětmi skřítku Lesníčkovi z milínských lesů. Každé z 20 dětí i přes spoustu zážitků nakonec mezi regály s knihami alespoň na chvíli usnulo a všichni mohou tedy hrdě prohlásit: Ano, spali jsme v knihovně.  

TÝDEN KNIHOVEN 2009
Každoročně se první říjnový týden koná celorepubliková akce Týden knihoven. Milínská knihovna si pro své návštěvníky v těchto dnech připravila několik akcí, kterých se mohl zúčastnit každý, kdo do knihovny zavítal. Někteří s chutí a zcela dobrovolně, další pod mírným nátlakem knihovnic, poskytovali Knižní tipy od čtenářů pro čtenáře, vyplňovali anketu Co se nám líbí v milínské knihovně? (knihovnice vyhráli před knihami opravdu jen o chlup) a vytvářeli z vyřazených knih stříbrného knihovního hada. Děti malovaly svou oblíbenou knížku, obrázky byly po celý týden vystaveny v knihovně a několik z nich zdobí knihovnu i nadále. Výsledky ankety i čtenářské tipy jsou zveřejněny v knihovně. Pro zajímavost uvádíme tři z nich (v závorce je uvedeno hodnocení čtenářů): Tereza Boučková - Rok kohouta (život jaký je); George Orwell - Farma zvířat (vtipný příběh s dokonale propracovanou psycholog. manipulací); Hana Parkánová – Whitton - Jak si vypěstovat na anglické zahrádce českého trpaslíka (pohlazení na duši). Jedna z akcí stále ještě probíhá, i když Týden knihoven je již dávno za námi. Jde o společné psaní příběhu. Úkolem každého, kdo se zapojil nebo ještě zapojí, bylo, je a bude navázat třemi větami na již vytvořenou část příběhu. Příběhy se píší dva – jeden dětmi, druhý dospělými. Všichni jsme zvědaví, jak naše společné veledílo dopadne. Za knihovnice děkuji všem, kteří se do akcí v Týdnu knihoven zapojili a vytvořili tak v naší knihovně velice živou a příjemnou atmosféru.  

VYSVĚDČENÍ ŠKOLNÍ ROK 2008/2009
V milínské škole skončil letošní školní rok o trošinku dříve, respektive v pátek 27. května 2009. Děti ten den dostávaly své studijní výsledky napsané černé na bílém. Aniž bychom vyhlašovali nějakou akci, přišly se nám do knihovny se známkami pochlubit. Pochopitelně nás velice potěšili a odměnili jsme je něčím na zub a maličkostí, aby se jim o prázdninách štěstí nevyhýbalo. 

NÁVSTĚVA PANA BOŘICKÉHO
V pátek 29. května 2009 jsem měli tu čest přivítat v naší knihovně pana Jaroslava Bořického (prapravnuk Dr. E. Bořického, rodáka po kterém je naše knihovna pojmenována). V rychlosti si prohlédl knihovnu prohlédl, paní vedoucí Reiterová jej seznámila s aktuálním dění a činností v naší knihovně a pochopitelně došlo i na fotografování.

MALOVÁNÍ NA CHODNÍKU 2009
Jarní sluníčko si pěkně zvysoka posvítilo na dvanáctý ročník této akce, která je určena zejména pro ty nejmenší v rodičovském doprovodu, pro děti z mateřské školy a pro děti z prvního stupně ZŠ. Knihovna malování pořádá každoročně ku příležitosti oslav Dne dětské knihy. Ten připadá na 2. dubna, kdy se narodil dánský spisovatel H.Ch.Andersen. Během dopoledne (v pátek 3. dubna 2009) se před kulturním domem nechalo svou výtvarnou fantazií pohltit přibližně 90 dětí. Po nich pak zůstaly na chodníku stopy v podobě sluníček, kytiček, motýlů, zvířátek, skákacích panáků, zkrátka samých krásných barevných obrázků. Ani v odpoledních hodinách nezůstaly křídy ležet ladem. Ujali se jich starší výtvarníci – děti z druhého stupně. A na chodníku rázem přibyla srdíčka a zamilované vzkazy. Díky slunečným dnům zkrášlovaly barevné výtvory dětí (ale i rodičů) naše městečko dlouho, dlouho… J.Slancová

DOBRÉ A JEŠTĚ LEPŠÍ VZPOMÍNÁNÍ NA FRANTIŠKA NEPILA
V úterý 17. února 2009 jsme v milínské knihovně zavzpomínali s žáky 9. třídy ZŠ Milín pod vedením Mgr. Jany Falcmanové na českého spisovatele pana Františka Nepila. 10 února 2009 by se dožil 80 let, kdyby jeho život tak nečekaně neskončil již v r. 1995. Na besedu jsme pozvali pravidelnou čtenářku knihovny PhDr. Jitku Chládkovou, která se s panem Nepilem osobně znala a mohla nám tudíž přiblížit některé zajímavé zážitky spojené s jeho osobou. Na závěr milého povídání jsme si ještě na ukázku pustili z kazety nahrávku nezaměnitelného a podmanivého hlasu „toho vousatého chlapa s duší kluka“. Pro zájemce o četbu „páně Nepilových mouder a pohlazení po duši“ máme v knihovně výběr z několika jeho knih pro dospělé i děti. Dana Reiterová 

NOC V KNIHOVNĚ 2008
Na začátek by se asi slušelo uvést, jaký že to byl vlastně ročník spaní v knihovně? Ale to bych se musela zvednout od počítače a jít se podívat přes celou knihovnu do desek a mezitím bych zapomněla myšlenku. Takže až tu myšlenku celičkou vypustím, slibuji, že tam doběhnu a Vy o to číslo nepřijdete. Popis celého večera/noci začnu tím nejdůležitějším! Všichni přežili! A když zanechám strohosti, vypadalo to asi takto: po sečtení přítomných dětí, které se v knihovně sešly v pátek 10. října 2008, jsme došli k číslu 13 a v žádném případě to nebyl nešťastný součet. Převahu měly dívky nad chlapci v poměru 12:1. Ale musím napsat, že ten solitérní hoch ničím netrpěl a vůbec mu přesila děvčat nebyla proti mysli. Toto složení se pokoušely krotit tři dobrovolné vedoucí. Jídla a pití bylo dostatek, spánku už méně (jak už to tak bývá). Jinak to bylo fajn, něco se vytvořilo (maskot jménem Alumin – byl vyroben z alobalu), něco dozvědělo (jak se správně představovat – kdo komu podává první ruku, že se nemá podávat ruka zvaná ,,leklouš“…), zahrálo (ruské kuželky – venku po tmě; kdo je pod spacákem? - již uvnitř knihovny), zažilo (bobřík odvahy – také se odehrával venku), zazpívalo (zvířecí koncert – každý si vybral jeden zvířecí zvuk a na známou melodii jsme hromadně pěli) a vypadá to, že se všem zúčastněným líbilo (soudě podle záření, které vycházelo z jejich očí a slov, že přijdou příště zase). Byl to 7. ročník. J.Slancová  

TÝDEN KNIHOVEN 2008
Celorepubliková akce Týden knihoven, k níž se i naše knihovna tradičně připojuje, začíná zpravidla knihovnickým happeningem. Jinak tomu nebylo ani letos. Happening se konal 3. října 2008 v Kutné Hoře (krásném to městě, obzvlášť za slunečných podzimních dnů). Podstatné na tom celém je, že jsme se ho zúčastnily poprvé i my - milínské knihovnice. Pravda, nijak výrazně jsme se do venkovního soutěžního ,,recesistického“ klání nezapojily, pouze jsme fandily (družstva musela být minim. pětičlenná). Nicméně jsme se zúčastnily průvodu městem a večerní výměny zkušeností s ostatními kolegyněmi z různých knihoven. Od pondělí 6. října jsme pak plynule pokračovaly v knihovnickém rytmu až do soboty 11. října 2008. Týden plný kvízů (např. Jak se jmenuje naše nejtěžší kniha? Co nejčastěji hlásí knihovnice v rozhlase?), alobalových koláží (kdo chtěl, mohl vyrobit nějakou drobnůstku z alobalu – na nástěnce se to blyštělo postavičkami, srdíčky), odpustků (pro zapomnětlivce, kteří včas nevrátili knihy) a spaní v knihovně (zúčastnilo se ho 13 dětí nejen z Milína) se vydařil. J.Slancová  

VYSVĚDČENÍ ŠKOLNÍ ROK 2007/2008
Jelikož my, milínské knihovnice, jsme pěkné zvědavky, uspořádaly jsme na konci školního roku pro všechny žáky a studenty školou povinné (nejen z řad čtenářů) miniakci ,,Ukaž své vysvědčení“. Kdo chtěl, mohl se přijít pochlubit v den závěrečného vysvědčení (tzn. v pátek 27. června 2008) do knihovny se svými studijními výsledky, ať už byly jakékoli hodnoty. Přišlo se jich pochlubit kolem třiceti a my zjistily, že všechny ty jedničky byly pravé a nikoliv padělky. A že sem tam byla i vyšší čísla? Pro nás nebylo zas až tak důležité. Drobnou odměnu, jako vyjádření sympatií nebo jako povzbuzení k dalším studijním výsledkům, dostal každý. Dana a Jitka 

MALOVÁNÍ NA CHODNÍKU 2008
Tuto akci pořádala (ve středu 2. dubna 2008) naše knihovna již pojedenácté. Připojujeme se tím symbolicky k oslavám Mezinárodního dne dětské knihy (na počest narození dánského spisovatele H.Ch.Andersena - * 2.4.1805). Pravdou je, že počasí bylo tento den vskutku aprílové. A tak děti z MŠ, které přišly nakreslit před knihovnu veselé, barevné obrázky, dorazily spolu s vydatným jarním deštíkem. Byli jsme nuceni přistoupit k náhradnímu řešení: využít předsálí kulturního domu, kde děti dostaly papíry, na které malovaly své obrázky křídami. Nakonec se počasí trošinku umoudřilo a děti měly příležitost si namalovat i něco na chodník. Po obědě přišly děti ze školní družiny, těm počasí přálo. V odpoledních hodinách, kdy ještě několik jednotlivců vytvořilo své originální kresby, byl chodník pomalovaný jedna radost, můžete posoudit sami, viz. fotodokumentace. J. Slancová 

NOC V KNIHOVNĚ 2007
Služební hlášení vesmírných pozorovatelů: ,,Pátek 5. října 2007 (pozemského času) se jevil jako průměrný den nevybočující z běžného lidského standardu. Přišlo nám však varovné hlášení, že v malé zemičce uprostřed Evropy se v obci zvané Milín od 19 hodin děje něco zvláštního… Zaměřili jsme proto své radary a podáváme bližší hlášení. Co je knihovna, to již víme, ale nerozumíme tomu, proč se po pracovní době, navíc před víkendem, nahrnula do knihovny skupina dětí (napočítali jsme jich 22, k tomu 5 dospělých). A všichni si nesli spacáky a batohy! Uvnitř zřejmě probíhala strategická porada, protože asi po půl hodině z budovy vyběhla část dětí a směřovala k lesu. Cestou děti schovávaly nějaké tajné dokumenty, ovšem podivné bylo, že je skrývaly přímo pod pouličními lampami, kde bylo nejvíce vidět. Zřejmě chtěly zmást nepřítele. Následně došlo k dramatickému zvratu – z knihovny vyrazila další skupina a ukryté dokumenty zase urychleně sbírala. Asi nenašla všechny, protože za chvíli za nimi vyběhla poslední část spolku a opět likvidovala tajné materiály. Všichni se pak sešli na temném místě v lese a za strašidelných výkřiků chodili jednotlivě nebo po skupinkách k nějakým světýlkům, u kterých zanechávali své otisky prstů (asi nějaký důkazní materiál). Návrat do knihovny byl již v pozdních večerních hodinách. Uvnitř se pak děla ještě spousta nepochopitelných věcí, jako např. slepování částí dokumentů, které předtím někdo záměrně rozstříhal, také si děti četly!! (v dnešní době internetu) a na závěr si ustlaly na tvrdé podlaze (doma mohly spokojeně ležet na měkkých matracích). Dlouho do noci bylo slyšet šuškání a chichotání. Vše bylo ukončeno v sobotu ráno a děti odcházely domů (v očích spiklenecký výraz). Na tvářích těch dospělých byly vidět znatelné známky únavy, asi jim to vynahradí tučná finanční odměna (proč by to taky jinak dělaly?). Z nejmenovaného zdroje víme, že se akce konala pod krycím názvem „Noc v knihovně“." Tajná pozorovatelská UFO mise  

TÝDEN KNIHOVEN 2007
V týdnu od 1. října do 6. října 2007 si měl možnost každý návštěvník milínské knihovny (a že jich bylo) vybrat z nabízených pamlsků. Tak např. pod názvem Knihovnická vegetariánská bašta se skrýval jednoduchý úkol - vylovit z velkého hrnce ještě větší vařečkou obrázek (salátu, mrkve, rajčat atp.). Domů si pak dotyčný odnášel drobnou upomínku a zároveň domácí úkol na dlouhé podzimní večery (křížovku apod.). Po jednohubkách s mrkvovou pomazánkou se v podstatě zaprášilo. A my doufáme, že zázračné vlastnosti mrkve se na našich čtenářích brzy projeví (např. snížením dioptrií, čtením bez brýlí do dlouhého věku…). Co člověk - to oblíbené jídlo! O tom nás jasně přesvědčil další nabízený chod - Nakresli oblíbené jídlo. Na plakátu se to pečenými stehýnky, knedlem zelem vepřem jen hemžilo. Ale pozor, ani milovníci zdravé stravy (jablíčkáří, třešinkáři) nezůstávali pozadu. A kdo ještě neměl dost, tomu byl naservírován závěrečný dezert v podobě Výběrní poukázky na knihu (domluveno v knihkupectví). Samy jsme zvědavé, kolik lidí využije možnosti vybrat knihu do naší knihovny (kterou knihovna následně zakoup

© 2013 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode